středa 9. března 2016

Pauza


    Ahoj všem!

    Tohle ahoj hodně bolí, abych byla upřímná. Ale z mé strany se bohužel nedá nic dělat. 

    Dámy a pánové, blbě stíhám. 
    Potřebuju pauzu. 

    Za ty necelé tři roky, co jsem psala Kiss a Bee, jsem s vámi ušla ohromnou cestu, která mi toho spoustu dala - a já tu cestu nechci zakončit tak, že budu psát jen tak z povinnosti, nebudu vám odepisovat na komentáře, budu ignorovat emaily - což teď v podstatě nechtěně dělám, na emailu jsem dlouho nebyla, jednoduše proto, že teď špatně stíhám. 

    Od holky, co měla brigádu pár hodin týdně, jsem najednou člověk, který přechází z jedné práce do nové práce snů, ve svém volném čase se snaží dopsat bakalářku a připravovat se na státnice a přijímačky. Po dlouhodobém vztahu, který se rozpadl, najednou dělám spoustu aktivit, které jsem předtím ani nevěděla, že se dělat dají - a najednou má můj život obrovský spád. Po čtyřech letech v Praze jsem se také to město naučila milovat tak, že když přijdu z práce, první, co chci dělat, je ne sednout k počítači, ale jít se proběhnout na Vyšehrad, zajít na dobrou večeři nebo vypadnout na výstavu či do klubu. 

    Zkrátka je můj život méně social network - a více social. 
    A trochu více YOLO
    
    Za dobu, během které jsem publikovala 276 příspěvků, se blogu dostalo
  • 1 014 457 shlédnutí
  • 808 pravidelných čtenáčů na GFC
  • 1779 likes na Facebooku
  • 7829 komentářů k příspěvkům


    A já si neskutečně vážím každé jednotky v každé kategorii. Bez vás bych neměla tolik zkušeností s psaním, které mě teď zčásti živí. Bez vás bych neměla úžasnou zkušenost s vystoupením v televizi ani s interviews pro časopisy. Ale hlavně bych neměla úžasnou čtenářskou základnu, která mi každý blog post nezapomněla mile okomentovat, ocenit, co dělám, mile mě pozdravit. 

    Ani tu není číslo, kolik jsem od vás dostala milých mailů a zpráv - protože jich bylo více, než dokážu napočítat. A každého si ohromně vážím. Když si představím, že za každým tím mailem je reálný člověk, který si dal tu práci, naťukal mi zprávu, chtěl mi udělat radost - to je neskutečná síla. 

    Mám vás ráda. Mám moc ráda svůj projekt. A rozhodně ho neopouštím nadobro. 

    Jen potřebuju pár měsíců, aby se mi všechno ustálilo a já zas měla chuť sednout po večerech k počítači. A psát něco, co bude mít přidanou hodnotu. 

    Do té doby se mějte báječně - já se zase ozvu. A když budete mít náladu být trochu social network a já taky, najdete mě na instagramu jako @michaela_onu. 

    Vaše, vaše a jen vaše
    Míša

    

14 komentářů:

  1. Pale hore. Vic YOLO je potreba. Tak at se ti dari a jsi spokojena :)

    OdpovědětVymazat
  2. Je to škoda, veliká, ale život je samozřejmě přednější :) Užij si volna a až zase začneš psát, my (myslím, že mohu mluvit za všechny) se rádi vrátíme a budeme zase hltat :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ať se ti daří, všam my si počkáme. ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Míšo,

    my se na tebe rozhodně nezlobíme =o) já osobně třeba bych hrozně chtěla mít blog, mám plnou hlavu nápadů, ALE nemám ho z důvodu, že mám náročné zaměstnání (psychicky i časově) a když už jsem náhodou ve volném čase doma a mám klídek, tak prostě dělám své venkovní aktivity... Prostě můj blog nikdy nevznikne proto, že mám práci, domácnost a víceméně svůj život. Moc obdivuju blogerky, které to stíhají =o)

    Každopádně pokud budeš mít náladu psát a čas i chuť, já počkám =o)

    OdpovědětVymazat
  5. Já si říkala, co se děje, když ekokoza vydala recept sama... No hlavně, že jsi v pořádku- občas se potřeba přerovnat si priority a zkontrolovat, jestli ten směr, kterým jdeme je opravdu to, co chceme. Držím pěsti a trošku sobecky doufám, že si oddechneš a zjistíš, že blog je jedna z věcí, které si ponecháš i do budoucna. A pokud ne, tak je to škoda pro nás, ale pro Tebe by mělo být důležitější, jak to cítíš sama.

    OdpovědětVymazat
  6. Díky ti, my si počkáme Zuzka :D .

    OdpovědětVymazat
  7. jak já ti rozumím... taky absolutně nestíhám, jsem ráda, když se zmůžu na ten jeden článek měsíčně. práci mám psychicky dost náročnou a prostě na to už večer nebo o víkendech nemám (dost často ještě taky pracuju)... tak se drž, věnuj se teď jiným věcem, které tě naplňují a až budeš cítit, že je čas se vrátit, tak budeme rádi :) Natálka (jsem líná se přihlašovat :D )

    OdpovědětVymazat
  8. Teda! Super příspěvek. I když mě mrzí, že je na delší dobu poslední... užívej si života, běhej a jez a choď do klubů :). Blog určitě není Tvoje povinnost a nejhlavnější jsi pořád Ty. P.S: to s Tomem mě mrzí (snad to ode mě není moc osobní). Zatím ahoj!

    OdpovědětVymazat
  9. Myslim, ze z frekvencie clankov oproti minulosti bolo asi vsetkym jasne, ze sa nieco deje v tvojom zivote. Tak drzim palce, aby sa vsetko dostalo do normalu, aby si bola stastna a spokojna a aby si nasla chut a inspiraciu opat pisat clanky na tento blog :) A tesi ma, ze si si oblubila Prahu, pretoze je to uzasne mesto a asi by bola skoda nevyuzit poriadne naplno cas, ktory tam travis :)

    OdpovědětVymazat
  10. Tož hodně štěstí a vrať se! Budeme čekat :))

    OdpovědětVymazat
  11. Ahoj,to je velka skoda, ale urcite je lepsie si trochu oddychnut. No aj tak dufam, ze sa zas vratis. Dakujem za skvele recepty, ale kedby si zas mala chut sa s nejakym novym podelit aj public, nevahaj.. ;) Vsetko dobre zelam. Jana

    OdpovědětVymazat
  12. Ráda jsem si přečetla, co je u tebe nového a držím palce, ať se daří "v novém módu" (my jsme na tom zrovna stejně, máme desetidenní holčičku)! Jana

    OdpovědětVymazat
  13. Míšo,

    děkuji že jsi mě přivedla na výrobu vlastní kosmetiky. Stále čerpám z tvých článků na blogu. Odvedla jsi velký kus práce, která se nikde neztratí. Ať se už k psaní zase vrátíš, nebo tvá cesta povede jinudy, přeji mnoho úspěchů a krásných dnů.

    Carpe diem


    Sylvie

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za každý váš názor a připomínku

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...