pátek 29. srpna 2014

Jak mi R&B zachránilo vlasy


    Skutečnost není tak medová, jak se z titulku zdá a vlasy mi ze spárů klimatizace opravdu nevytrhl nepřetržitý poslech Rihanny. R&B v Lush verzi stojí trochu víc, než pirátské stažení převlečené pop music, ale kromě toho, že perfektně funguje, i dokonale voní a nestane se, že by nesedlo vašemu hudebnímu žánru.

    Dojmů a kulturních šoků jsem si z Kanady a USA dovezla bezpočet, mezi ty nejsilnější ale rozhodně patří neustálá  a patřičně brutální klimatizace. Ať už je venku jakkoliv, vlezete do jakéhokoliv obchodu a restaurace a připadáte si jako v době ledové. Což o to, v letadle je na to člověk už jakž takž připravený; na běžné chození s sebou ale deku, tlusté vlněné ponožky a šátek na krk jaksi netahám, o vlasovém olejíčku a čepici nemluvě. Tak jsem se ani nedivila, když jsem měla po třech dnech vlasy krepaté jako Hannah Montana před objevením nůžek a osmdesátkovejch kalhotek.

    Jako správná cestovatelka jsem nechala doma veškeré pečující vlasové přípravky a hrála si na holku do nepohody pouze s šampukem a tuhým kondicionérem. A tak se stalo, že po třech dnech musela naprosto rozhozená holka do nepohody do kouzelnýho obchodu Lush.


    R&B vyhrálo na celé čáře nejen proto, že jsem si pro něj už jaksi šla. Ačkoliv mi kvůli barvě vlasů doporučovali dva prodavači za sebou Marilyn, díky složení, vůni a hlavně jednoduchosti používání jsem blonďatou masku zavrhla. 

    Pokud jste totiž líný jako já a dělat si pravidelně masku na vlasy, se kterou trávíte dvacet minut na hlavě, než se vůbec dostanete k procesu mytí, je pro vás utopie, bezoplachovou kůru budete milovat. 


    Ačkoliv složení není takové, že by si z něj přírodomil sedl na zadek, mezi hlavní figuranty patří ovesné mléko, avokádové máslo a kokosový, jojobový nebo olivový olej, které všechny patří naopak k ingrediencím svými schopnostmi zachraňovat vlasy známým. O geniální vůni se stará pomerančový květ a jasmín a zaručuji vám, že tu krásu budete cítit až do příštího mytí. 

    Moje zkrepované vlasy pily jako šílené, i tak stačilo do délek vetřít minimum balzámu - jinak v záloze čeká mastný look a můžete šamponovat znovu. Mně se osvědčilo zhruba množství velikosti maliny, a za dva dny jsem měla vlasy jako nové. Připadají mi navíc oproti normálu jemnější (a rozhodně úžasně voní), takže R&B používám i nadále. Většinou balzám vtírám do vlhkých vlasů, ale názory na používání se liší jak u samotných prodavačů, tak ve fóru.



    Balzám je určený v podstatě pro všechny typy vlasů - pro suché, kudrnaté, rozlítané, cuchavé, pokud je ale vaše hříva ukázková a v merku máte pouze větší lesk a oslnivou vůni, rozhodně se u vás neztratí. Cena v USA je o něco málo příznivější než v ČR, i tak si myslím, že výrobek není přehnaně předražený - rozhodně poté, co pro mě udělal. Kelímek obsahující 90ml sice působí dojmem, že jeho obsah vydrží tak na týden, opak je ale pravdou; po třech týdnech denního používání jsem nevyplácala ani třetinu. 

    No, co říct, jsem nadšená. Ono když holce něco zachrání vlasy, udělá si k tomu docela silnej citovej vztah. 
  


    A co vaši zachránci? Máte zkušenost s tímhle pokladem? Je klimatizace i vaším soukromým Voldemortem?

    Mějte se krásně,
    M.

pondělí 11. srpna 2014

Rok Kiss a Bee


    Když blog slaví rok (nebo dva nebo pět), často bloggerka upeče nějakej strašně krásnej dort, popřípadě muffiny, ze kterých vám na klávesnici tečou sliny, že byste se v nich vykoupali.

    Jelikož koukat se na moje kuchařský díla je asi tak příjemný, jako dávat si zírací zápas s Medúzou, vrchol mýho umění bylo uplácat pseudovčelu z marcipánový modelíny (a minutu po photoshootu jí do sebe nacpat). No, nevadí, úvodní fotku k článku mám, a to je to, oč tu běží. 

    V dnešním příspěvku bych vám chtěla moc poděkovat za podporu, která se blogu dostává. Zní to jako klišé typu světový mír a láska pro všechny, ale bez vás bych u blogování se svou povahou rozhodně nevydržela a určitě by mě to nebavilo tolik, jako mě to baví s tou úžasnou odezvou. 


    Blog se stal mým novým koníčkem, navíc činností, kterou dělám pravidelně - naučil mě jakési rutině, kterou jsem u věcí, které nejsem vyloženě nucena dělat, postrádala. Vy všichni, kdo blog čtete, jste se stali bez větší nadsázky mými přáteli - několik opravdu úžasných mailů a komentářů si ukládám do zvláštního souboru a už bylo pár chvil, kdy mi psychicky opravdu pomohly. 

    Za těch 365 dní mého blogu jsem napsala 206 příspěvků, z nichž nejčtenější bývají zpravidla recepty na domácí kosmetiku - tak třeba nejpopulárnější multifunkční krém se dočkal téměř sedmi tisíc zobrazení. Wow. Mezi nejoblíbenější články se řadí i čištění olejem - oil pulling method pro ústní dutinu a oil cleansing method pro pleť. 

    Téměř 600 lidí začalo považovat můj blog za natolik hodný čtení, že nechaly mé příspěvky, aby jim téměř denně zavalovaly hlavní stránku na bloggeru, čehož si opravdu cením, stejně jako zhruba šest set padesáti kliknutí na Facebookové "To se mi líbí."

    Blog Kiss a Bee se dočkal více než 340 000 zobrazení; cestu si ke mně nejčastěji hledáte přes googlové vyhledávání, a to díky klasickým heslům jako "kiss a bee", "kiss a bee krém" nebo "kissabee blog", občas mi ale ve statistikách vyskočí i překvápko typu "muscle selfie", nad čímž mi doteď šrotují závity. 

    O Kiss a Bee jste se také mohli dočíst ve slovenském časopise Eva, na stránkách StudentPoint.cz nebo Generace 21. Podařilo se mi navázat také několik úžasných spoluprácí, ze kterých mám obrovskou radost a z nichž některé udělaly radost i pár z vás. Celkem jsme tu měli 9 soutěží, ze kterých vzešlo 14 (snad spokojených) výherkyň.


    Když blog slaví rok, je ve zvyku také vyhlásit soutěž, jenže se mnou to samozřejmě nebude jednoduché - z dovolené se vracím za dva týdny, tudíž si na soutěž budete muset pár dní počkat. Můžu ale slíbit, že bude o co soutěžit - o nějakou materiální děkovačku vás nepřipravím:)


    Doufám, že se vám tu v dalším roce bude líbit alespoň tolik, jako v tom minulém, a že nadále budete mé články shledávat jako vhodné ke čtení. Rozhodně se vynasnažím!

    Mějte se krásně - a děkuju, 
    M.

úterý 5. srpna 2014

Letadlem až za oceán


  
    V momentě, kdy se tu objeví dnešní příspěvek, už budu na cestě na letiště Václava Havla, celá natěšená na dlouhý let, který mě čeká. Létání miluju, stejně jako vše, co k tomu patří – předražený letištní kavárny (do kterých samozřejmě ani nepáchnu), ne úplně dobré jídlo, které v letadle dostanu, duty free obchody, to, s jakou lehkostí se kufr veze po naleštěných dlaždicích, strašidelný turbulence, nažehlený letušky a všehochuť lidí kolem.
 
   A taky balení. Bože, jak já miluju balení příručního zavazadla! Plánuju x dní dopředu, vzorně odlévám kosmetiku do malých kalíšků a jako válečnej stratég přemýšlím, jestli má moje taktika slabej bod. 
  
    Pokud vás zajímá, co mi bude v následujících hodinách ničit záda, čtěte dále; pokud ne, tak se s vámi na tři týdny loučím! Chtěla jsem předpřipravit spousty článků, ale klasicky mi plánování nevyšlo kvůli smutným rodinným událostem (bohužel ani zítřejší příspěvek na "Dobrýho šestýho" jsem nezmákla přednastavit, což mě mrzí nejvíc). Tak vás čeká alespoň děkovačka – nechce se mi tomu věřit, ale blogu bude rok!


 
    Po dlouhé době jsem vkročila do New Yorkeru a hned jsem úspěšně sehnala kabelku, která je na cestování jako dělaná – cross body, malá, ale prostorná navíc zlevněná na polovinu. Uschovává pouze peněženku, kosmetickou taštičku (o jejímž obsahu se můžete dočíst zde), mobil, sluchátka, kapesníky… Zkrátka klasiky. Plechová krabička, kterou vidíte nalevo, obsahuje žvýkačky, i když původně v ní byly mentolové bonbony, a malý kelímek je jedno z posledních DIY, které tu určitě uvidíte. 
 
  
    V obří tašce Nike je zbytek arsenálu (a ještě dost místa na to, aby všichni kolem mě prudili s tím, že si ke mně hodí něco, co se skvěle nese, jako třeba sedmisetstránkovou knížku). Jako první šel do tašky Batman, kterého jsem dostala od přítele na cesty jako ochránce – no, pokud mě nezachrání strážce Gotham city, tak nevím, kdo by měl. Bavit mě snad bude časopis a knihy v tabletu – již podruhé se chystám na Kerouacův román Na cestě.
 

    Jsem jeden z těch lidí, co nejedí moc velké porce, ale mají pořád hlad. Zázvorový flapjack s čokoládovou polevou je asi ta nejlepší věc, co znám, a je tak velký a sytý, že mi vystačí tak na tři malé „hlady“. Hroznový cukr je pro mě již nutností – můj organismus na sebe moc rád strhává pozornost omdlíváním a právě cukr je jednou z mála věcí, co pomáhá.
 

    Nechybí mi ani klasická letadlová trojka mikina-šátek-ponožky. Teplé ponožky mi pletla maminka (nadávajíce na kombinaci barev, po které mé srdíčko toužilo) a jsou zkrátka nejlepší – párů mám hned několik. Šátek beru spíše pro pozdější motání na hlavu, než že bych jej nosila na krku; nikdy jsem šálkám a šátkům nepřišla na chuť, i když jimi má skříň přetéká – příbuzenstvo má z nějakého důvodu každé Vánoce pocit, že bych je měla nosit. Sluneční brýle jsou klasikou, kterou jsem koupila v Sixu.


    Nejvíce mě ale baví plánovat kosmetiku. Představa dvanátihodinového vysoušení pleti mi nijak dobře nedělá, tudíž trávím nemalé množství času kosmetickými rituály. 


    Odličovací ubrousky jsou věcí, kterou upřímně nenávidím, bohužel se jeví jako nejpraktičtější. Kvůli tomu, jak mě všechny štípou v očích, lezu do letadla bez řasenky (a předstírám, že je to naprosto v pohodě a že si vůbec nepřipadám jako chlapec). Hned vedle ubrousků stojí v roztomilé cestovní lahvičce, kterou mi přivezla kamarádka z jejích cest, pleťové tonikum od BioAroma. Opravdu úžasně voní, navíc mě s pomocí vatových tamponků zbaví zbytků pochybné směsi chemie, kterou jsou napuštěné ubrousky – má pleť je totiž často nadšeně zdraví nějakou pěknou vyrážkou.
 

    V malých kalíšcích je přelitý gel aloe vera, zinková emulze a opalovací krém. První dva zmíněné jsem se naučila míchat spolu – emulzi, která obsahuje alkohol, to mírně zředí, zároveň mě nečeká alergická reakce na aloe vera, které když stoprocentní aplikuji na pleť, čeká mě alergická reakce. Opalovací krém je pro mě do letadla nutností – ačkoliv slunce za okny neopaluje, paprsky jsou v této výšce škodlivější, byť okna nepropustí plnou dávku. 
  
    Hydratuji tuhým sérem od Lush. Kmotřička houbička je tou nejlepší věcí, co se výživy týče; nic lepšího snad neznám. Fakt, že je sérum tuhé, přispívá k její praktičnosti, kostička, kterou s sebou tahám v kelímku, mi navíc vystačí na neuvěřitelně dlouhou dobu. Ze zvědavosti jsem také koupila vzorek krému od Alverde s divokou růží, který krásně voní a jsem zvědavá, jak si sedneme. Nákup nové pečující kosmetiky je pro mě vždy docela risk.
  

    To krém na nohy s ureou mám již 100% vyzkoušený a v šuplíku mi jich už pár strašilo. Sehnala jsem jej také ve vzorečku a bylo jasno – jede se mnou. 


    Naprostou nutností je také samozřejmě kartáček na zuby a pasta; já můžu opět opěvovat tabletky na zuby od Lush, které jsou lehounké, praktické, skvěle chutnají a na pořádné vyčištění mi bohatě stačí pouze jejich polovina.


    Dekorativní kosmetiky moc netahám. BB krém je pro unavenou pleť záchrana, a ten od Lioele si budu objednávat i v plném balení – dělá čest svému názvu Waterdrop, něco tak lehkého jsem snad ještě neměla. Protože trpím na kruhy pod očima, samozřejmý je pro mě i concealer od Skinfoodu, letenku měl jasnou také rozjasňovací korektor Lumi Magique od L´Oreal, který mám doma pár dní, ale už jsem se do něj stihla zbláznit.


    Pudr si beru spíše jako záchranu – běžně po něm spíše nesahám. Když už jsem ale koupila miniaturní kabuki štětec z H&M a zbláznila se do něj, bylo by mi divný pudr nevzít. Protože s řasenkou bych si v letadle s mojí šikovností vypíchla oko a rozpatlala si černou až na bradu, oční okolí si musí vystačit se zvýrazněným obočím. Stíny na obočí jsem úspěšně zazdila a jede se mnou má oblíbená tužka od Alverde, které nanáším trochu i nad řasy. O nějakou tu barvu se mi stará DIY lip&cheek tint, a až mě pečující barva na rtech začne nudit, zkrátka sáhnu do kosmetické taštičky pro mé oblíbené Astor LipcolorButter. 


    Hygienické ubrousky si neberu ani kvůli špinavým rukám – na to tahám v taštičce dezinfekční gel – ale zkrátka kvůli podpaží, stejně jako tuhý deodorant. Tento od Nivey je můj nejoblíbenější, a obecně antiperspiranty ve spreji nemusím – téměř vždy skončí alespoň něco u mě v puse. Brrr. 


    Samozřejmě se mnou jede milovaný Tangle Teezer, i když se snažím maz po vlasech spíše neroznášet. O konečky pečuji DIY balzámkem, který také cestuje v kosmetické taštičcev kabelce, a po letu si narážím na hlavu kšiltovku.


    Maska na spaní se mi líbí, i když v ní neuléhám každý den jako taková Blair Waldorf. Do letadla je ale naprosto perfektní a po pečující kosmetické fázi mi pomáhá spát. I když, až tak těžké to usnutí není:)



    Jak cestujete vy? Užíváte si balení, nebo je to pro vás otrava? Plánujete, nebo házíte do tašek, co vás napadne? Co by vám chybělo v mých taškách, nebo co by bylo naopak navíc? Řešíte na dlouhých cestách kosmetiku?


    Mějte se krásně,

    M.




 

 

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...