pondělí 30. června 2014

Extradietní (a až překvapivě dobrý) meruňkový koláč


    Jíst s mononukleózou není žádná prča. Některý verze diety jsou mírnější, některý jsou totální brutálnosti, každopádně ačkoliv jsem na zdravou stravu zvyklá, vynucená absence některých potravin mě naprosto zaskočila. (A na čokoládě jsem zřejmě závislá víc, než jsem si připouštěla.)

    Sladký mi fakt chybí - a tak se posledních několik dní utěšuju tímhle koláčem, kterej peču zhruba obden. Hotový je za pětatřicet minut včetně pečení, potřeba je 5 ingrediencí a chutná překvapivě skvěle.


    Ingredience:
  • 400 ml jogurtu (z donucení dávám nízkotučnou variantu)
  • 2 hrnky ovesných vloček
  • cca 1/2 kg meruněk
  • 1/2 hrnku vody
  • med
  • skořice nebo perníkové koření


   Postup:

    Jogurt smíchejte s vločkami a vodou, oslaďte medem (dávám 4 lžíce a vyzkoušené mám i varianty s agávovým nebo datlovým sirupem - oboje mňam), dochuťte perníkovým kořením nebo skořicí. Osobně dávám přednost perníkovému koření, jelikož jsem perníkářka a hned po čokoládě mi medový perníčky chyběj nejvíc.

    Meruňky vypeckujte, nakrájejte na menší kostičky, promíchejte s dvěma lžícemi medu a opět skořicí/perníkovým kořením. 

    Vločkovou směs nalijte na plech vyložený pečícím papírem, navrch poklaďte meruňky a nechte péct cca 25 minut při 180°C. Tadááá! Na první místo v Prostřenu to asi není (protože na první místo v Prostřenu není nic, čemu chybí máslo a co obsahuje nedomácí jogurt, nedomácí meruňky, nedomácí med a nedomácí vodu), ale přesto je koláč dostatečně uspokojivý i pro chuťový buňky šťastlivců, co můžou jíst jako lidi, nikoliv jako králíci s mohutným defektem. 


    Láká vás tento recept? Pečete zdravě, nebo dáváte přednost osvědčeným babiččiným receptům? Pokud se něco podobného skrývá ve vašich kuchařkách, sem s tím!

    Mějte se krásně,
    M. 


P.S. Recept mám založený již delší dobu, původně opsaný z Marianne (pokud si správně pamatuju, Marianne ho opsala zase odjinud, ale dál už moje paměť odmítá spolupracovat). Původním výstupem návodu byl jablečný štrúdl, jelikož mi to na štrúdl přišlo moc patlavý a po ruce byly meruňky, dopadlo to, jak to dopadlo. A protože jsem dala šanci i jablíčkům, můžu vám vyspoilovat, že meruňky jsou v tomhle případě lepší páni.

sobota 28. června 2014

Velký triumf Nivey aneb BB krém 5v1


    Tak jo, přiznejme si to. Nivee se povedlo něco, co jsem už myslela, že se žádné evropské značce kosmetiky nepovede - přinesla na trh BB krém, který jsem si zamilovala, přestože není z Asie. 

    Co se evropských bíbíček týče, většinu těch klasik, co člověk potká v drogerii, jsem vyzkoušela. BB od Mixy mi nezakryje a nesjednotí nic, pouze mi pokožku obarví, jako kdybych strávila pěkných pár hodin v soláriu. S Garnierem jsem byla mastná zhruba za třicet sekund, a to ani mastnou pleť nemám. Díky L´Órealu a jeho magickému krému, který se z bílé barvy perfektně přizpůsobí vašemu tónu jsem zjistila, že můj tón je zřejmě někde mezi nahnilým pomerančem a karí. Essence se bojím.

    Přesto mi soutěživost nedala, na stránkách Nivea.cz jsem v pravidlech vyčetla, že každý den vyhrává BB cream prvních pět soutěžících, počkala jsem si na 00:00 a  bylo. Jsem podlost sama. 



    A za to morální selhání jsem ráda - krém je totiž skvělý. Upřímně, dost na té skvělosti nese fakt, že typická vůně krémů Nivea je mým oblíbeným fetišem a malou modrou plechovku s sebou často tahám -  bíbíčko voní úplně stejně, akorát trochu slaběji.

    Ani vůně však nedostihne hlavní přednost týhle parády - vypadá celý den skvěle. Přes BB se nepudruji a pleť vypadá svěže, rozjasněně, přirozeně leskle (nikoliv mastně), zčervenání zmírněné, póry méně viditelné, i moje blbožilky moc neprosvítají. A tu hydrataci nejen cítíte, tu i vidíte. 



    Výhrady mám dvě, a asi nikoho nepřekvapí. Verzi krému mám pro světlý tón pleti, od moře jsem si přivezla nějaké to opálení, i přesto je na mě krém stále trochu tmavý - už jsem se ale naskillovala tak, že jej dokážu rozetřít perfektně do ztracena, a budiž mu k dobru, že odstín jde do přirozeně opálené pleti, nikoliv do oranžády. Což je samozřejmě celé dost subjektivní. 

    Objektivně mě trochu mrzí SPF 10 - u asijských BBček se toto číslo standartně pohybuje od 25 nahoru, alespoň dvacítka by nebyla na škodu. Opalovák pod to samozřejmě řeší s grácií.


    Obecně můžu říct, že jsem z BB dost nadšená - dokonce tak nadšená, že se nějakých čtrnáct dní nepatlám ničím jiným, a to je co říct, protože BB-bráchů se tu válí dost. Pokud vám typická Niveácká vůně nevadí a ke (z mé strany stále favorizovaným) BB z Asie nemáte důvěru, mohu ho s klidným srdcem doporučit.

 

    Jak to máte s evropskými BBčky vy? Zkoušely jste konkrétně Niveu? Jaká je ta "vaše" vůně kosmetiky?

    Mějte se krásně,
    M.

pátek 27. června 2014

DIY: Lehký krém po opalování


   Vyrobit opalovák a vykašlat se na aftersun kosmetiku, to by vytvořilo nerovnováhu v mým malým vesmíru. (Koukám, jakej na mě má vliv nekonečný koukání na Big Bang Theory.) Už když jsem rozbalovala krabici se surovinami na opalovací krém, spřádala jsem plány, co všechno zahrnout do výroby jeho bráchy. 

    Po dni na sluníčku to chce něco lehkého, zároveň ale dost výživného, chladivého a zklidňujícího... A tady to máte vše v jednom!

 
    Budete potřebovat:
  • aloe vera gel (jaké překvapení) - např. zde
  • avokádové máslo (samozřejmě vám poslouží i mangové, bambucké...) - např. zde
  • olej z jader vodního melounu (či jiný lehký olej) - např. zde
  • peppermintový EO
  • grepový EO (nemusí být)


     Postup

    Výroba krému už je samozřejmě klasika - ve vodní lázni rozehřejte máslo s olejem v poměru 2:1 (tuto dávku jsem dělala z 25ml oleje a 50ml másla), až bude máslo perfektně rozpuštěné, odstavte směs z plamene a nechte zchladnout. 

    Do vychladlé směsi vmíchejte aloe vera gel (směs ku aloe v poměru 1:2), přikápněte cca 20 kapek esenciálních olejů tak, jak se to líbí vašemu nosu, a máte hotovo. 


    Jak to funguje

    To, že je aloe vera gel asi to nejlepší, čím můžete pokožku namáhanou sluníčkem namazat, asi není žádná novinka. Kouzelný gel má schopnost regenerovat a dodat tolik potřebnou hydrataci, také případná spálená kůže, drobné ranky a kousance od hmyzu se díky úžasným léčivým vlastnostem a množství antioxidantů léčí rychleji. 

    Avokádové máslo je velmi bohaté na vitamin E, pro pokožku tolik důležitý, stejně jako vitaminy D a A. A samozřejmě se velkou měrou podílí na tom, že po namazání je kůže jemná jako dětský zadečky. 

    Olej z jader vodního melounu je mým novým miláčkem. Rychle se vstřebává, je lehký a jemně nasládle voní. Není divu, že v Africe je extrémně oblíbený - velmi často se přidává do pečující kosmetiky pro děti, používají ho ale i těhotné ženy, jelikož má bojovat proti případným vznikajícím striím. 

    Peppermintový esenciální olej obsahuje mentol, který pokožku chladí a zklidňuje a spolu s vitaminem C, jeho další složkou, je na aftersun péči jako dělaný. Grepový EO, jakkoliv má též úžasné vlastnosti, jsem kápla prostě proto, že se mi v kombinaci s peppermintem líbil.


    No, co říct... Krém je příjemný, konzistence fajnově želoidní, peppermint se stará o to, že opravdu pěkně chladí, jen to sluníčko kdyby už zase bylo. Variací je samozřejmě spoustu, základem všeho je aloe vera gel.


    Co vy a aftersun péče? Máte nějakého oblíbence? Láká vás vyřešit to pěkně podomácku?

    Mějte se krásně,
    M.


P.S. Mimochodem, nechce-li se vám patlat s vlastním krémem a přesto chcete úžasnou věc za dobrý peníze, zkuste třeba tento Aloe Vera gel od (tuším korejské) firmy Nature republic - za dvě stovky docela kauf. Do prázdné pixly od něj jsem míchala dnešního borce.

čtvrtek 26. června 2014

Co s váma udělá chlap?


     Sedím před televizí v dresu španělského gólmana s ciderem v ruce a čekám, až začne Studio ČT k dnešním fotbalovým přenosům - a lakuju u toho nehty, abych tu maskulinitu vyrovnala. Nehty teď lakuju skoro každej den, protože přiznejme si to - u jaký holčičí činnosti můžete vcelku nerušeně sledovat zápas Itálie s Uruguayí?

    Můj přítel miluje fotbal. (By mě zajímalo, kolik z vás si teď v duchu povzdechlo - "můj taky".) Nejvděčnější dárek je pro něj fotbalovej dres/povlečení s logem oblíbenýho fotbalovýho týmu/cokoliv, co jen vzdáleně a přes třicet oslích můstků jakkoliv připomíná dvaadvacet chlapů šílících z míče. 

    Že mě nakazil, mi mohlo bejt jasný, když jsem před dvěma lety nadšeně souhlasila, že naší novou plyšovou ovci pojmenujeme Mičuda. Zhruba v tom momentu (spojení milované věci s fotbalovým pojmem, šel na to chytře) se mi začaly rozpojovat ženský cestičky v mozku a pomalu se přeskupily se do něčeho takovýho:

Zdroj
   
    Co říct. Před měsícem jsem brečela štěstím, že vyhrál Real Madrid ve finále Ligy mistrů. V Turecku mi bylo jasný, že si hlavně chci koupit dres. Na Facebooku má mých ctěných lajků víc stránek fotbalových než kosmetických, přes super.cz rolluju na seznamu dolů na sport.cz, ve Fortuně jsem častějc než v drogerii a zkušenýma očima poznám i ofsajd.

    Otec zatlačuje slzu dojetí, když kolem mě prochází, hovoříc do telefonu, a já ho pštím, abych slyšela komentář Míry Bosáka, kterýmu lajkuju každou fotku jako šestnáctiletej kluk. (Od tlačítka sdílet mě dělí poslední zbytky důstojnosti.)

    Matka vrtí nevěřícně a smutně hlavou, přemýšlí, kdo to kukaččí mládě v porodnici podstrčil za něžnou dívku, která se jí narodila a spolu s kočkama zděšeně nadskakuje, když mohutnými hlasy oslavujeme gól. Nemůže se dočkat konce mistrovství světa.

    Upřímně, ani já ne. Bojím se, že jestli to takhle půjde dál, zakrní mi prsa. 


   Co provedl chlap s váma? Jsou z vás fotbaloví nadšenci, plivete do dálky, kroutíte hlavou nad well-done steakem nebo si neměníte spodní prádlo každý den? Pochlubte se v komentářích!

    Mějte se krásně,
    M.
    

P.S. Abychom to neměli tak jednostranné - můj přítel čte můj (kosmetický) blog a ví, jaký je rozdíl mezi make-upem a BB creamem. Jak by řekl Sheldon Cooper:


   
    

středa 25. června 2014

Opalovací desatero I: Pochop, jak to funguje - působení slunce na pokožku a funkce opalovacích krémů

Zdroj

    Co se pečující kosmetiky týče, řeší se toho hodně. Krémy, séra, oleje, čistící pěny, čistící gely, čistící oleje, čistící rolády, čistící balzámy, sto druhů masek. Upřímně, 99% těch věcí prostě nepotřebujeme - chceme je, to jo, protože tý pěkný paní na obrázku určitě nevyretušovali póry photoshopem, ale zmizely po použití toho super předraženýho tonika.

    Málo se ale řeší opalovací krémy, které narozdíl od pětifázové čistící řady, která je ve finále asi tak jemná, jako kdybyste pleť párkrát vydrhli jarem, opodstatněnou funkci mají. Na každém portálu pro ženy najdete tisíc článků o drahých krémech, které vám udělají službu přinejmenším jako doživotní zásoby botoxu, ale fakt, že denní použití kvalitního opalováku udělá onu službu spolehlivěji, je jaksi opomíjen. (Ochrana proti stárnutí kvůli slunečnímu záření je samozřejmě ta méně důležitá funkce opalovacích krémů.)

    Když jsem nad tím tak přemýšlela, rozhodla jsem se vytvořit opalovací seriál - přeci jen na jeden článek je toho fůra, a každej si určitě radši přečte deset kratších  příspěvků, než jeden na půl dne.

    Takže začneme pěkně od podlahy. 


    1. Jak působí sluneční záření na pokožku?

    Asi každý z nás se někdy v životě spálil. Já mám v živé paměti jedno odpoledne, kdy jsem na břiše usnula na zahradě po týdnu plném písemek někdy v šestnácti letech; spálila jsem se tak, že hranice mých šortek byla viditelná ještě dva (!!!) roky poté. 

    Spálená kůže je nepříjemná, šeredná, loupe se, hlavně si ji ale vaše pokožka bude pamatovat. K trvalému poškození buněk se však spálit ani nemusíte; k degeneraci buněk stačí UV záření o dost méně. 

    Jak keratinocyty (hlavní pokožkové buňky), tak melanocyty (buňky, které se vám starají o to super opálení) se vlivem slunečního záření mohou stát karcinogenními. Do určité míry se buňka dokáže sama zregenerovat, pokud je ale její DNA trvale poškozena, některé geny zaručují vysokou pravděpodobnost propuknutí rakoviny. UV záření dále oslabuje imunitní systém a pro tělo je těžší nejen rakovinné buňky zničit, ale také bránit jejich růstu.

Mutace DNA způsobená UV zářením; zdroj


    Přečasné stárnutí způsobené slunečním zářením, v angličtině šikovně schované pod termínem photoaging, se sice s rakovinou nedá srovnávat, i tak jej ale nikdo nevítá s otevřenou náručí. 
 
    Za hezkou, vypnutou pleť může zejména střední vrstva pokožky (dermis), ve které se skrývá mimo jiné kolagen a elastin, a zatímco od kratších UVB paprsků jim žádné nebezpečí nehrozí, potvory UVA s delší vlnovou délkou vám vlákna kolagenu pěkně potrápí. Díky jejich poškození se extrémně zvýší produkce elastinu, což přivolá na pomoc enzymy, které poškozená vlákna kolagenu opravují, což se jim často nepovede na jedničku a vy jim můžete zazlívat vrásky. Teda sobě, samozřejmě, ale vždycky je pěkný mít to na koho shodit.

Zdroj

    Mimochodem, tuhle fotku znáte? Pán je řidič. Levou polovinu obličeje měl celý život přímo u okénka, pravá byla relativně v suchu. Pěkný odstrašující případ. Často na něj ráno myslím, když mám chuť opalovací krém přeskočit.


    2. Jaká je přesně funkce opalovacích krémů?

    Ani opalovací krém s nejvyšším SPF vám nezaručí, že do vaší pokožky UV paprsky neproniknou. Jedná se pouze o filtr, jehož síla je dána právě SPF silou; zatímco faktor 15 je schopný bloknout zhruba 93% paprsků, padesátka by vám měla zajistit až 98% ochranu. A toto neuvádím jen pro zajímavost; většina lidí z mého okolí má totiž pocit, že jakmile se opálí, kůže si zvykne (aka po pár dnech s třicítkou můžu přesedlat na patnáctku, popřípadě se na opalovák úplně vykašlat, přece se nebudu mazat krémem, když bez něj se opálím rychlejc). Čemuž se člověk po přečtení pár odstavců výše může jenom nevěřícně smát, popřípadě to doplnit výrazem WTF.
 

    3. Co chtít od opalovacího krému?

    Ochranu proti paprskům UVA i UVB, tedy záření typu A i typu B. Dobrý opalovací krém by měl pokrýt široké spektrum vlnových délek. Kratší UVB paprsky nejsou zdraví tak nebezpečné jako UVA o delších vlnových délkách, neproniknou mraky a stínem, navíc stimulují produkci nového melaninu, na druhou stranu ničí svrchní vrstvu pokožky, způsobují spálení a photoaging (i když pomaleji, než UVA paprsky). Oproti tomu UVA proniknou skrz mraky či sklo hlouběji do pokožky, kde si vesele mění DNA buněk a na vráskách pracují závratným tempem. 

    Sun protection factor, tedy SPF, se měří podle toho, jak účinně odklání UVB paprsky. Podle hodnoty SPF se také často odvozuje, jak dlouho je člověk na slunci chráněný proti spálení. Na SPF mám v plánu si posvítit v další části seriálu, nechám ho tedy jen lehce nakousnuté. 

    Voděodolnost uvádím trochu s otazníkem (tady ho máte, ?). Obecně na ni věřím asi podobně silně jako na Ježíška a považuji ji za pěkný marketingový tah. Nevěřím, že jsou opalovací krémy ošoupání-odolné, zákonitě potom nevěřím, že je neošoupe voda. Sahám v klidu po těch, které se tímhle slovem nechlubí, a často přetírám. Což je mimochodem doporučené i u voděodolných kamarádů. 


    4. Chemie, která vás chrání

    Existuje spousta přírodních olejů a másel, které se pyšní vysokým SPF faktorem (olej z pšeničných klíčků, malinový olej, mrkvový olej), samy o sobě ale dle mého názoru nestačí. I proto jsem přidávala do svých opalovacích krémů (recept 1, recept 2) oxid zinečnatý, který má schopnost odrážet širší spektrum UV paprsků.

    Pod jedním z receptů jsem za to dostala vynadáno. Na internetu najdete spoustu spekulací, že je ZnO potenciálně nebezpečný. POTENCIÁLNĚ, prosím. Navíc se v této souvislosti mnohem častěji udává brácha oxid titaničitý. V tomhle ohledu věřím raději faktům a než abych si stoprocentně zadělala na rakovinu, radši potenciálně riskuji - ani nevím co. ZnO a TiO2 jsou navíc, narozdíl od mnoha jiných chemikálií, vhodné i pro děti a žádná zdravotnická asociace před jejich používáním nevaruje. Trochu mi to připomíná oblíbenou horror-story ze základky, kdy se tradovalo, že nám z kohoutku teče kyselina sírová. (Hádejte, kdo měl potom žízeň...)

    A jakkoliv miluji přírodní kosmetiku, v brutálním počasí sahám po padesátce z obchodu, chemie nechemie. 

...

    Jak to chodí ve vašem okolí? Také převládá názor, že opalováky akorát "zpomalují opálení"? Mažete se, nebo svou pokožku zanedbáváte?

      Mějte se (a mažte se),
     M.

P.S. Odbornější části textu jsem čerpala ze stránek skincancer.org, dermatology.ca, thatscienceguy.com, onhealth.com.

úterý 24. června 2014

Zdravé ťapání s Birki's & soutěž


    Pokud si občas vyrazíte na pěkně ženskou vycházku po pražských obchodních centrech, určitě vám neutekly botky značky Birki's. Od všech ostatních se liší na první pohled naprosto geniálním designem, i když ve skutečnosti je oku lahodící vzhled jen třešničkou na dortu. 

    Sama jsem po Birki's mlsně pokukovala zhruba od té doby, co jsem se přestěhovala do Prahy (a mou velkou kratochvílí se staly právě zmíněné procházky spojené s pleněním bankovního účtu), a když mi na mail přistála nabídka na spolupráci s eshopem mimi-galerie.cz zprostředkované Lenkou z krásného blogu Designada a ozkoušení botek, bylo jasno.

    (Teda, bylo jasno...  Zkuste si tady vybrat jeden pár bot, když jsou všechny tak krásný. Ještě, že mám přítele, kterej je schopnej ukočírovat mojí totálně nerozhodnou hlavu.)


    Jakkoliv jsem byla nadšená z beruškového designu, hned po prvním nazutí bylo jasné, proč jsou Birki's naprostou elitou mezi pantoflemi a sandály.

    Ono to totiž působí, jako by se tvar boty dělal přesně podle vašeho chodidla. (Což pravděpodobně ještě umocnil fakt, že před tím, než botky přišly, jsem strávila většinu času nazutá v žabkách. Jauvej.)

   


    Birkisky jsou naprostou vědou. Korkovo-latexová stélka se skládá z pěti vrstev přírodních materiálů, které zaručují dobrou stabilitu, anatomicky vhodný tvar, který ulevuje zádům, krom toho existuje i více druhů stélky - například extra měkká či voděodolná. 

    Mimochodem, Birki's jsou vhodné na nošení domácké i venkovní - já je teda ven nikdy nevytáhnu, protože životnost mejch venkovních bot je brutálně krátká. Dokonce tak krátká, že ani netoužím po všech těch sandálkách, co nosí Carrie v Sexu ve městě - je mi jasný, že po třech krocích bych na jednom urvala podpatek a na druhém odřela lak. Beruškám podobnej osud připravit neplánuju.


    Na závěr přidávám ještě jednu motivační fotku s kočičím fotobomberem - proč motivační? Protože jedna z vás může vyhrát poukázku na 1000 kč na nákup v eshopu mimi-galerie.cz

    Stačí, když si prolistujete Birki's katalog, na který jsem odkazovala výše, a napíšete mi do komentáře, které botky by si svým designem získaly vaše srdce (nebo nohy). A pokud se na vás random neusměje, nezoufejte - pro všechny čtenářky Kiss a Bee je tu připravený kód na slevu 10% - stačí při objednávce zadat kód 99bc. . 

    Soutěž bude vyhlášena v neděli 13.7.2014. Hodně štěstí!
 
    Mějte se krásně,
    M.

sobota 21. června 2014

Rychlá mňamka: Chocomole alias avokádový puding


    Venku je hnusně, v pondělí mám dělat zkoušku, která má zatím zhruba 15% úspěšnost, a i po týdenním ruinování sebe sama antibiotiky nejsem zdravá - čokoládu potřebuju k životu víc, než kdy jindy. A protože alespoň první část mýho stěžování sdílíme všichni, podělím se s vámi dnes o recept na čokoládový avokádový puding. Protože u něj si vždycky můžete říct, že jsou to vlastně děsně zdravý tuky, i když po třech mističkách to už úplně košer tvrzení není. 

    Mimochodem, pokud vám avokádo na sladko připadá jako blbej nápad a leknete se, neděláte dobře - výsledek je famózní a jednoduchá příprava zabere pár minut.


    Na 4 porce chocomole potřebujete pouze:
  • tři zralá avokáda (ty, se kterými jsem fotila recept, byly zrovna brutálně nezralé, ale což, taky to šlo)
  • holandské kakao
  • mléko
  • kokosový olej
  • agávový sirup (popř. med, stévii, datlový sirup... zkoušela jsem se vším, se vším mňam)


    Avokáda podélně rozkrojte, rozpůlte a špičkou nože vykruťte pecku (což chce trochu cvik, ale ve finále je to potom sranda). veškerou dužninu vydlabejte a přidejte tři lžíce agávového sirupu, 12 lžic mléka, 2 lžíce kokosového oleje a 3 vrchovaté lžíce kakaa - či podle chuti. Já mám ráda chocomole méně sladké a pěkně hořce kakaové, což tato množství surovin splňují. 


    A jsme u velkého finále - teď už stačí směs jen rozmixovat. Já na to používám smoothie maker (z televize znáte jako "smůzí mejkr" nebo "smůtý mejkr", podle toho, který dabér zrovna tu angličtinu prznil), pokud máte avokáda dost zralá, vystačíte si i s vidličkou. 

    Rozdělte do mističek a tadá! Do hotového pudingu můžete vmíchat trochu mletého chili (moc dobrý), oříšky, ovoce, vanilkové aroma, cokoliv. Já pro účely focení přidala superfotogenický hvězdičky, který jsou ultrahnusný, ale fotka s nima vypadá trochu atraktivnějc. Hotové chocomole nechte alespoň půl hodinky odpočinout v lednici.


    Já žiju pořád v domnění, že chocomole dělá doma každý, ale podle průzkumu u mých kamarádů to asi úplně obvyklé není - co vy, děláte si avokádový puding? Je váš recept odlišný od mého? A pokud jste tuhle dobrotu ještě nezkoušely, láká vás?

    Mějte se krásně,
    M.

čtvrtek 12. června 2014

Miraclean - zázrak z lékárny


    To je šerednej obal, co? Vždycky, když po lahvičce sáhnu, vzpomenu si na film Mumie, který umím nazpaměť, protože jako dvanáctileté dítě jsem bůhvíproč měla podobně znepokojující filmy velkou potřebu na tajňačku sledovat. 

    A že já po lahvičce sahám často - každé ráno. Miraclean je totiž největší zázrak, který jsem od počátků mých bojů (nebo třetí světové) s pupínky objevila. No fakt. Krém, dobrý. AHA kyselinky, dobrý. Tea tree olej, dobrý. Oil Cleansing method, fajn. Ale Miraclean? PECKA!

     V košíku mi zinková emulze přistála vlastně úplnou náhodou - na lekarna.cz jsem prostě potřebovala přidat do košíku něco, co mi dorovná částku nákupu tak, abych měla zdarma poštovné (jsem líná kupovat kaše a výživové doplňky v kamenných prodejnách) a Miraclean za 136 kč problémek mile vyřešil. 

 
    Přípravek slibuje, že se popere s aknózní, rozpraskanou či atopickou pokožkou i s drobnými poraněními a popáleninami. Jasně, od takové věci z lékárny nemůžete čekat hitparádní složení (toliko tedy pro zelené duše) - ale jakkoliv je moje duše zčásti zelená, nebo aspoň tyrkysová, pěkná pleť mi za to stojí

    Bílá emulze udělala za poslední měsíc a půl zázraky. Zmizela krupička, přestaly se dělat velké pupínky a černý tečky se z velký většiny taky odporoučely. Zároveň jsem nezaznamenala žádné vysušení (vystačím si s opravdu extrémně tenkou vrstvou) ani žádné jiné nežádoucí efekty.

    Mimochodem, emulze se osvědčila i jako jakýsi primer - pleť hezky vyrovná, zmatní a BB creamy nezalézají do pórů. To, že Miraclean nanáším ráno, má i podstatnější důvod - jsem zastáncem toho, že přes noc má pleť regenerovat, ne se nacucávat mým novým nejlepším kamarádem.


    Aby všechno nebylo růžový - Miraclean docela smrdí. Existujou i větší vraždy (třeba zinková mast, kterou jsem si mazala na atopickej ekzém - smrděla jsem jako zabíjačka) - ale taky asi většina z nás nechce čichat po ránu v koupelně alkohol.


    Miraclean můžu doporučit všema deseti. Když jsem fakt líná, ani ten BB cream si už nenamažu a vystačím si jen s emulzí a krémem. Což je pro mě, zvlášť takhle o zkouškovým, menší zázrak. 


    Máte s kouzelnou emulzí zkušenosti? Jaký produkt dělá zázraky pro vás?

    Mějte se krásně,
    M.

úterý 10. června 2014

Jak voní Bee



    To je zas jednou lehce úchylnej nadpis článku, co. Pár misinterpretací by se určitě našlo, ale přísahám, slovo bude jen o parfémech. Mimochodem - většinou o sobě jako o "Bee" nemluvím (respektive nikdy), ale na spoustě věcí je vidět, jak se mi přezdívka, kterou mi tak nějak přirozeně spousta z vás začala říkat, vrývá pod kůži - ať už je to skutečnost, že včely po pokoji nehoním nasraná, ale šťastná, s úsměvem a kelímkem, kterým je opatrně navádím zpátky ven, fakt, že pro dnešní článek mě zkrátka jiný titulek nenapadl nebo flakonek mé nejnovější voňavky. 

    S vůní je to se mnou hodně těžké - v parfumerii mi 99% lahviček vyloženě smrdí, potom najdu tu, která se zdá jako ta pravá, ze zvědavosti vyzkouším ještě její dvě sousedky a už se vezu na těžké vlně nerozhodnosti, která toho vydrží víc, než účes Heidi Klum. 

    Když si ale nakonec (poté, co v mojí společnosti vyčichnou dvě skleničky s kafem, se zaměstnankyněmi parfumerie se vyiiritujeme navzájem na vrchol - fakt NECHCI, aby mi někdo stál za zadkem a nosil lahvičky, který mi stejně smrděj - a veškerý hmyz v okolí pěti kilometrů zhyne) vyberu, je z toho láska na celej život.



    Tak třeba Versense od Versace. 

    Kdyby chtěla princezna se zlatou hvězdou na čele vůni místo šatů, zadání "lehký jako dech a svěží jako nevím co" by rozhodně splnil král Kazisvět krásným flakonkem s lehounce zelenou tekutinou. (A na nějakýho prince Zímu by se Lada rázem vykašlala.)

    Z tónů citrusů, bergamotu, hrušky a fíků se přes květinovější tóny přenesete na dřevitý základ. Vůně je to určitě typicky letní, ale já jsem schopná cákat na sebe Versense, ať už je ráno nebo večer, Štědrej den nebo letní slunovrat. Jeho miniaturku nosím i v kabelce. 



    Mou nejnovější vůní, která se ale stačila vyšvihnout na úroveň první zmiňované, je Aqua Allegoria Mandarine Basilic od Guerlain. Absolvovala se mnou Turecko. Vážně, duty free shopy by měli zakázat - co máte na tom letišti dvě hodiny dělat, než zevlovat v parfumerii?

    Lehce kořeněná, bazalkou šmrncnutá a úžasně mandarinková vůně (včetně typické mandarinkové nahořklosti) byla jasným favoritem, i když limetková verze ze stejné kolekce stála taky za to. Vydrží na mně asi déle, než Versense, no a koukejte na víčko!





    Těžko říct, jestli včelka a plástve kolem ní měly na mou volbu nějaký vliv, ale myslím, že i kdyby mi někdo parfém nastrčil v konzervě od tuňáka, totálně mu propadnu. 




    Guess for Women jsem dostala před rokem od milovaného strýčka. Sama jsem docela koukala - dostala jsem voňavku, která mi fakt voní (to se předtím asi nikomu nepodařilo). Ubývá velmi pomalu, protože to je pro mě trochu těžší vůně, takže s ní vymetám plesy (překlad: byla jsem letos ségře na věnečku, kamarádům na maturáku a v našem městečkovesničkovém kulturáku na plesu k MDŽ, hohoho, takovej já jsem pařmen).  

    Ačkoliv je ovocná stejně jako vůně předchozí, mnohem více, než tóny jablka, jahod nebo bergamotu v ní cítím květiny - konvalinka, pivoňka nebo jasmín se nezapřou. 

    Nepoužívám ji zdaleka tak moc, jako dvě krásky výše zmíněné, nemůžu o ní ani říct, že bych si ji koupila znovu (u Versense a Mandarine Basilic jsem o tom přesvědčená), přesto by tu rozhodně chyběla. 



    Mimochodem, když se voním, třu si o sebe zápěstí, což se nemá, a když se pokouším cáknout si parfém za ucho, většinou dosáhnu akorát mokrýho pramínku vlasů. Jsem střevo, ale stejně mě to baví, a jako Marilyn Monroe se voním i večer do postele.

    Akorát se voním, ne smrdím. Protože, s prominutím, Chanel no.5 míchali všichni ďáblové a velel tomu skunk.


    Jak voníte vy? Jaké parfémy preferujete? Měníte vůni podle ročního období, nebo si stále jedete svou zavedenou stopu? Taky tak milujete návštěvy Sephory a odpapouškovávání věty "jak vám mohu pomoci" každých pět minut? 
 
    Mějte se krásně,
    M.


P.S. Menším paradoxem je, že článek píšu s paralenem, antibiotiky a totálně zacpaným nosem. A asi pěkně smrdim. I když na sebe sem tam cáknu mandarinku, jen tak. To už jsem skoro hipster.

neděle 8. června 2014

Soutěž s přírodní kosmetikou BioAroma

Zdroj


    Sluníčko svítí, ptáčci zpívají, třešinky zrajou (a mně šťastně bují angínka způsobená klimatizací v letadle), vylepšit to kromě paralenu a echinaceových kapek může snad jedině soutěž o něco super. A já mám něco super na rozdávání díky BioAroma, přírodní kosmetice z Kréty

    Nechci předbíhat, ale jeden z krémů této řecké firmy testuji několik dní a jsem do něj zamilovaná. Každý, kdo se podívá kosmetice na zoubek, pochopí, proč mě tak nadchla - to složení! Ty vůně! Ty oleje! Ty obaly! (No a taky to Řecko!, žejo!) 

    Mrkněte se zde a zamilujte se taky. A protože v každém novém vztahu rádi vyzvídáte, najděte mi odpověď na jednoduchou otázku:

    Proč nepotřebuje kosmetika BioAroma konzervanty?

    Je mi jasný, že až zjistíte tohle, budete chtít ty krásný kelímky, skleničky a tuby hned zlíbat; a protože je určitě velká většina z nás odkojená na Bravíčku nebo Top Dívce a jakožto takové erudované ženy víme, že před první pusou musíme mít rty měkčí, než všechny dětský prdelky na světě, budete určitě potřebovat balzám na rty. Mrkněte, jaké možnosti kosmetika BioAroma nabízí a napište si o svého favorita do komentářů spolu s odpovědí na soutěžní otázku.

    V tomhle momentu už se vám určitě BioAroma moc líbí. Tak ten novej vztah zpečeťte palcem nahoru na Facebookových stránkách


    Teď už zbývá jen dát signál vesmíru, protože to prej funguje. Tak já nevim, sportku sázim jednou měsíčně a zatím jsem vyhrála jednou 70 korun, který jsem byla moc líná si vyzvednout. Asi špatná karma. Třeba o to líp zafunguje ta vaše. 

    Výherce oznámím za měsíc zároveň s recenzí na poklad, který mám na nočním stolku v případě, že by mě popadla velká nutnost očuchávat něco parádně voňavýho. 


    Budu se těšit na vaše komentáře - soutěžit můžete do půlnoci 7.7. (protože to je fakt pěkný datum). Ráda si počtu, pokud mi chcete říct i něco mimo soutěž - ve středu mě čeká zkouška, na kterou jsem zatím nehnula ani prstíčkem a jakákoliv možnost prokrastinace je vítána!

    Mějte se krásně,
    M.

    

    

pátek 6. června 2014

Dobrýho šestýho: Alzheimer stop

    Všem přeji krásný pátek, 6.6. patří k mým nejoblíbenějším datům (protože je šestka nejlepší číslo, žejo), tak pojďme tomu dnešku trochu vylepšit karmu. 

    Dnešní článek bude trochu osobnější, než u mě bývá zvykem, ať už v normálních článcích či v této rubrice - a sice z toho důvodu, že v rodině Alzheimerovu nemoc máme. 

    Možná si říkáte, jak je tedy možné, že jsem právě tímto tématem nezačala. Ne, není to tak, že bych si je "šetřila" na pěkné šestkové datum, ani jsem si na předchozích příspěvcích nechtěla vysledovat případné šeredné komentáře - já prostě nevěděla, jak to psát - nezaujatě, nebo z vlastní zkušenosti? Protože pořád nevím, jak se k psaní něčeho takového postavit, uvidím, co klávesnice přinese - vždycky mám možnost ťuknout na "delete". 

    Člověk si neuvědomí, jak beznadějná Alzheimerova nemoc je, dokud ji nemá ve svém přímém okolí. Zatímco dříve jsem stařeckým nemocem věnovala minimum pozornosti - bylo mi -náct, stáří bylo daleko - , teď hltám každý článek tomuto tématu věnovaný. Úhel pohledu mi změnila babička, které byla nemoc diagnostikována zhruba před dvěma lety. 

    Všechny nás šokovalo extrémně rychlé zhoršování jejího stavu i přes kvanta prášků, které měly nástup nemoci zpomalovat. Z pouhého zapomenutí data se během měsíce stala naprostá dezorientace projevujíc se například tím, že babička s železnou pravidelností připravovala jídlo pro svého třináct let zesnulého manžela. 

    Po dalších pár měsících se babička musela přestěhovat do speciálního zařízení pro lidi trpící Alzheimerovou chorobou - její stav si žádal 24hodinovou péči, což si pracující lidé v produktivním věku s dětmi nemohou  časově dovolit. 

    Sanatorium Topas v Holicích byla úžasná volba. Zaměstnanci mají můj neskonalý obdiv - práce s člověkem s demencí je neuvěřitelně vyčerpávající a depresivní. 

    Do sanatoria jsme začali jezdit v září. Když se procházím chodbou dnes, málem nepoznávám lidi, kteří na podzim vypadali, že jsou duševně naprosto v pořádku, a samozřejmě jsou fyzické změny o dost menší, než změny psychické. 

    Časem ubývají i fyzické schopnosti. Babička neovládá chůzi a sama se nedokáže ani obléknout; je neuvěřitelné tyto změny pozorovat u někoho, kdo vám mazal rohlíky s Nutellou, dával vám na zadek, když jste mu převhrli šití nebo vám zachránil život tím, že pro vaše hloupé topící se tříleté já skočil v šatech, brýlích a botách do bazénu. Mění se výraz tváře, přibývají kompulzivní gesta a člověk přestává být sám sebou, čím dál rychleji, bez jakékoliv šance na to, že se stav někdy zlepší, naopak - nemoc vás postupně zabije.

    Hrozné jsou vyhlídky i pro nás. Se stárnutím populace čísla stařeckých demencí statisticky ohromně stoupají - Alzheimerovou nemocí či jinou demencí údajně trpí 1 ze 3 seniorů. Zatím nebyla objevena žádná léčba, která by nástupu stařecké demence mohla zabránit. Sem tam se dočtu či vidím video o kokosovém oleji a jeho údajných zázračných účincích, co se této nemoci týče. No, řeknu vám to takhle; nebýt těch článků, asi občas svou obligátní lžičku denně vynechám. 

    Moje babička má dvě děti s rodinami, které jsou finančně schopné vše potřebné zajistit; ne každý senior má ale to štěstí. Nadanční fond Podepsáno srdcem z vybraných peněz mimo jiné finančně pomáhá s domácí péčí o pacienty s Alzheimerovou nemocí, podporuje preventivní péči a školení lidí, kteří se o pacienty starají.

    Svou troškou do sociálního mlýna můžete přispět, pošlete-li třicet korun DMSkou ve tvaru

DMS ALZHEIMERSTOP na číslo 87 777

    Znovu podotýkám, že 30 korun jsou dva jogurty nebo půlka laku na nehty. Pro nás jednotlivce to není nic více, než jeden chleba, když se zapojíme jako skupina, může to pro někoho znamenat velký rozdíl.

    
    Při psaní článku jsem se snažila držet s emocemi na uzdě, tak doufám, že se mi to tak nějak povedlo. Opět ale dodávám, že jakékoliv necitlivé komentáře budou nekompromisně mazány. Za jakékoliv jiné postřehy budu velmi ráda.

    Mějte se krásně,
    M.

neděle 1. června 2014

DIY: Voňavý opalovák s SPF 30+ (ft. Ekokoza)

 
   Všechny zdravím z prosluněného Turecka! Přes používaní vysokého SPF faktoru se pomalu měním z barvy sýru na to nejsvětlejší kakao, jaký jste kdy viděly, a řádně si to oslavuju

    Hned na začátek pro jistotu podotýkám, že se jedná o můj první, a doufám, že i poslední článek psaný na tabletu. Ta zpropadená věc má sklony měnit každé slovo, co napíšu (v prvním odstavci jsem vás třeba "zdravila z prsu"), najdete-li tedy nějaký roztomilý či méně roztomilý překlep, neděste se. Taky vás mám pozdravovat od Turka, který mě tu chtěl tahat z lehátka na šipky (túdle), i když pri vysvětlování, co to tu vlastně kutím, vypadal tak zmateně, že pochybuju o doručování pozdravů na správný místo; buďme pozitivní.

    Prapůvodním účelem tohoto článků ale nejsou pozdravy z prsu, kde se zřejmě s tabletem nacházíme (musí to bejt chlap), ale recept na parádní opalovák, kterým se tu střídavě s padesátkovou Niveou chráním. Je přírodní, ochranný faktor má 30+ a věřte nebo ne, krásně voní. Na konci článku vás také čeká malá odměna od eshopu Ekokoza, díky kterému jsem opalovák mohla nadšeně uvařit!


Budete potřebovat:
  • mrkvový olej (já už jsem s tim trapná, ale nemůžu si to nechat pro sebe; pro pana tableta by jako první ingredience stačily "mrtvoly" - např. zde)
  • olej z pšeničných klíčků (např. zde)
  • kokosový olej (např. zde)
  • mangové máslo (např. zde)
  • bambucké máslo (např. zde)
  • oxid zinečnatý (např. zde)
  • aloe vera gel (např. zde)
  • esenciální olej (nemusí být - např. zde)

    Ve vodní lázni rozpusťte 20 ml bambuckého a 20 ml mangového másla spolu s 30 ml kokosového oleje, 30 ml oleje z pšeničných klíčků a 20 ml mrkvového oleje. Až se všechny složky perfektně promíchají (a cílem je opravdu jen promíchat, ne provařit), odstavte z plamene a nechte vychladnout. Klidne si na pomoc povolejte ledničku.

    Mezitím si v moždířku připravte 30 g ZnO; potvora dělá hrudky, tak se jich pěkně zbavte.


    Až směs olejů a másel zchladne (tuhnutí nečekejte), přimíchejte 70 ml aloe vera gelu a předpřipravený oxid zinku. Nakonec můžete přikápnout cca 15 kapek esenciálního oleje. Já jsem použila citronellu - jednak mám ráda ovocné vůně, jednak ma právě tento EO mimo jiné schopnost odhánět hmyz. Jupí!

    Výsledný opalovák ani zdaleka vůní nepřipomíná klasické opalováky, jen abyste se nelekly. Ani tu hořkou chuť při náhodném vetření nečekejte (nedobrovolně vyzkoušeno). Díky mrkvovému oleji vás v lahvičce čeká mírně žlutá barva, pri roztírání se naplno projeví bílý zinek - a na kůži neuvidíte nic.


    Bambucké máslo i kokosový olej mají přirozené SPF cca 6-8, opravdovými experty tu jsou ale mrkvový olej s SPF cca 30 a olej z pšeničných klíčků (cca 20). Výše už stojí ve stupnici přírodních olejů jen malinový olej, který se údajně pyšní až padesátkou.

    Oxid zinečnatý by měl v tomto poměru zajistit sám o sobě minimálně SPF 25, směs jsem proto zaškatulkovala jako "30+". Požadujete-li vyšší či nižší ochranu, pohrajte si právě se ZnO; na internetu určitě najdete tabulku, která vám toho o procentech potřebných ve směsi k žádoucím ochrannému faktoru řekne víc než dost.

    Ačkoliv jsem na výsledný krém (s typickou opalovákovou konzistencí) pyšná jak na děcko a tím pádem můžu být neobjektivní, fakt se mi zamlouvá. Roztírá se velmi snadno, není přehnaně mastný a voní příjemně. (Poté, co jsem ho dovařila a vyzkoušela na ruce, přišla mamce návštěva - tak dlouho paní čuchala po té pěkné vůni všude po místnosti, až ji nos dovedl za mnou. Do pěkného kontrastu staví tuto příhodu jiná miniepizodka - stály jsme s nejlepší kamarádkou ve frontě na úložnu tašek v O2 aréně na Yoga Sensation - protože bylo pěkně, já si ráno kromě obličeje natřela Niveáckou padesátkou kromě obličeje trochu i ramena - a kamarádka, stojící metr ode mě, s jemně znechuceně nakrčeným nosem zahlásila: "Ses namazala vopalovákem, co?")

    Díky obsaženým máslům a olejům by měl opalovák disponovat i jakousi odolností proti vodě, bůhvijaká sláva to ale nebude. Navíc jsem v tomto ohledu skeptik a i opalovací kosmetiku, která se označením voděodolná pyšní, po koupání nanáším znovu.

    A co je na něm ještě fantastického? Že pro vás milá paní z Ekokozy připravila dárek - ke každé objednávce nad 500 kč získáte pri zadání kódu OK514 zdarma jednoho z hlavních hrdinů dnešního článku - mrkvový olej o objemu 50 ml. Je skvělý jak jako ochrana proti sluníčku do krémů či balzámu na rty, ale i do pleťových olejů - sama ho ráda přimíchávám k jojobovému a arganovému a používám na noc místo krému.


    Tímto díky Ekokoze za krásnou spolupráci a vám za statečné dočtení až na konec článku - ani tablet mě stručnosti nenaučil.

    Jak jste na tom s opalovacími krémy vy? Který je váš nejoblíbenější? Řešíte SPF, nebo jako spousta Čechů na ochranu zapomínáte? Láká vás výroba domácího krému, ve kterém máte jistotu, že víte, co je?

    Mějte se krásně,
    M.


P.S. Platnost kódu končí 30.6., tak ho nepropásněte:)
P.P.S. ZnO má tendenci si sem tam zajet více ke dnu krému (ale ne nijak dramaticky), stačí, když s lahvičkou párkrát klepnete a vše bude tak, jak má být.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...