úterý 25. února 2014

Tag: Práskni na sebe nějakou špínu


    Tak došlo i na mě. Díky Pétě z blogu Simple life se dozvíte, co jsem za zvíře. A pilnou včelku nečekejte.
 

    Tak především jsem prase. Jako si psi značkují terotiroum močí, po mně je všude bordel. Ale pozor, je to tvůrčí bordel, což okolí odmítá pochopit a neustále po mně vyžaduje úklid. Ne že by po mých častých záchvatech tvoření někde zbyly roztahané oleje či ústřižky papírů (dobře, těm ústřižkům to občas trochu trvá), ale všechno mám kolem sebe roztahané. Můžu já za to, že můj bordel dává větší smysl, než pořádek? Jakmile uklidím, nic nenajdu.

    Taky jsem sakramentsky náladová. Stačí, že mi někdo v metru šlápne na nohu nebo že na mě něco zakřičí bezdomovec v parku, a už vidím rudě. Na druhou stranu většinu času mám náladu naprosto perfektní a jsem možná až přehnaně enthusiastická a všechny a všechno okolo objímám. Asi nějakej zárodek mániodeprese.

    Dalším faktem je, že neumím uvařit naprosto základní jídla. Umím několik variací kuskusu, polévky, zvládnu vařit se zeleninou. Jakmile se do toho připlete maso, jsem v koncích a dost bojuju, a zhruba ve 40% případů to nedopadne úplně dobře. Následující fotografie asi mluví za vše; je to listové těsto, o které jsme se kdysi bůhvíproč pokoušeli s kamarádem, kdybyste tápali. A třeba takový pečený kuře je pro mě naprostá utopie, to vám dřív vysvětlím teorii relativity (ne že bych to sama chápala). Ale musím se pochválit, celej stůl mám pokrytej bordelem ve formě papírů popsanejch receptama a do léta ze mě bude šéfkuchařka. 


    Jsem neschopná starat se o živé tvory (ačkoliv toužím po celé ZOO). Svým kočkám se věnuju na 100%, ale že bych si vzpomněla, že by taky mohly, chudinky, dostat nažrat, to ne. Díkybohu se zvládají ozvat dostatečně nahlas. Popřípadě mi roztrhat kalhoty tím, jak se sápou na moje vlastní jídlo, které samozřejmě nezanedbávám. 

Říkám, většinou se kočkám věnuju na 100%.

    Jsem lenoch líná. Každej den mám tisíc nápadů, jak se stát ideální ženou, veškeré pokusy končí velkým nákupem (např. krásných a drahých sešitů na sebevzdělávání ve španělštině). Bohužel tyto nákupy realizuji ve fázi největšího nadšení, tudíž náklady jsou nemalé. No, asi už vám je jasné, jak to dopadne s tím vařením. Ať žije kuskus!

    Neumím prát. Pere mi maminka. To jsem ostuda, co? Tak nějak mi doteď nedošlo, jak je to divný. Ono to asi až tak těžký nebude, ale když jsem se o to asi dvakrát pokusila, dopadlo to tvrdým prádlem. Asi jsem nacpala vodičku tam, kde má bejt prášek a naopak. (Jo, a neznám prací terminologii.)

    Televizi na koleji samozřejmě nemám, ačkoliv ráda si pustím na internetu díl show Prostřeno. A bavím se stupidníma hádkama a hejtama. Podobně mě uspokojuje i Výměna manželek, kterou teda náhodou shlídnu tak jednou za půl roku, ale vždycky to potom stojí za to.

    A taky bejvám sprostá. Za volantem, u fotbalu, u seriálů a hlavně u politiky. Nedávno jsem si na youtube pustila nějaké random video, kde slečna mluvila o tom, jak je hloupé se vytáčet a nadávat kvůli věcem, které nejsme schopní ovlivnit. Považuji to za krásné životní moudro a naprosto souhlasím, ale nejsem toho duševně schopná, páč držet ty hnusný slova v sobě, asi prasknu a vyletí ze mě drak nebo tak něco. Většinou to ventiluju na Facebooku a volby bývají pro mé přátele kritickým obdobím


    Haha, a myslím, že jsem tag neodflákla. Berme to jako sociologický experiment, kolik z vás bude ještě chtít chodit k bordelářce, co si neumí vyprat a nezmákne ani palačinky. 

    A abych v tý špíně nebyla sama, chci se dočíst pořádný špeky na Janičku z blogu Czech Maid, Kamču z My Purple Ice Cream a Mitsuuko Míšu! Takže dámy, odhodit dokonalost a na pranýř!

    
    A co špína mých ctěných čtenářek? Co mi na sebe prásknete?

    Mějte se krásně,
    M.


P.S. Na důkaz své lenosti vám jen řeknu, že fotka čuníka je stažená z googlu, přesný zdroj jsem si neuložila. Zbylé fotky autorčiny vlastní.

sobota 22. února 2014

Má péče o (šílenou) pleť





    V dnešním článku bych vám ráda představila svou péči o pleť, i když pravidelný čtenář by si ji pravděpodobně dokázal poskládat sám – používám velké množství výrobků, které se objevily na blogu. Na začátek podotýkám velkou klasiku, a sice že co funguje na mě, nemusí fungovat na vás (jako kdyby to někdo netušil náhodou:-)). A že moje pleť je opravdu na zabití. Citlivá, tvořící si alergie, na co se jí zlíbí, problematická, sušší. S rozkošným sklonem k nevysvětlitelným ekzémům nejčastěji v očním okolí, které přijdou a zmizí, jak je napadne. (Kdo si to vymění?)


    V pubertě jsem ji klasicky vysušovala všemi možnými dryáky z drogérky, které mají být na problematickou pleť naprosto výborné (to ještě bývala mastná, takže pozor, cítila jsem nutkání vysušit i poslední kapku mazu klidně třikrát či čtyřikrát denně – bolí mě obličej, jen jak to píšu). Okolo osmnáctého roku se vše uklidnilo a problémy ustaly; bohužel jedno zkouškové období jsem poznala, co to znamená, mít akné ze stresu. Jó, nebyl to jeden pupínek. Bolelo to a bylo to všude. A tak jsem začala přemýšlet, zahrávat si s přírodní kosmetikou a vzniklo vlastně mé nadšení pro veškeré míchání. Pleť je od té doby pořád bláznivá, i když posledních pár měsíců (až na atopický ekzém a současnou nevysvětlitelnou vyrážku na dvou centimetrech čtverečních) je to už celkem v cajku


    Ale teď už k samotné péči. V tomhle případě nejsem moc fanda složitosti, což je fajn, protože od těch dob, co jsem v patnácti mořila pleť peelingy, maskami, toniky, séry a další spoustou serepetiček, se mi čas strávený v koupelně smrskl na polovinu. Denně v podstatě použiju v průměru pět produktů, a ono to funguje.




    Ráno nejprve budím sebe i obličej mnohonásobným oplachováním co nejstudenější vodou; připadá mi, že ve výsledku mám sjednocenější tón pleti. Následně sahám po jemném peelingu; stále mám doma obří zásobu Let The Good Times Roll od Lush, kterou je mi líto vyhodit, doma tedy peelinguji s ním, na koleji používám DIY Angels on Bare Skin (a poslední dobou jsem si zamilovala peeling pouze rozemletými mandlemi). 

    Potom už zbývá pouze hydratovat. Oblíbila jsem si sírový krém od Ilcsi, který jsem za skvělou cenu odkoupila od úžasné Mitsuuko (poté, co jsem našla jeho vzorek v obří krabici s dalším milionem podobných úžasňáren) – ta vůně je neskutečná! Tomovi teda moc nelahodí, já to miluju. Krásne dekadentní, vonět jako síra. 


    Nejčastěji ale sahám po oleji, v poslední době jsem na ně ujetá. Malá černá lahvička v sobě ukrývá mou oblíbenou směs (jojobový, arganový, mrkvový, třešňový olej a levandulový EO), pár dní testuji také lotusový olejíček od Clarins, který jsem dostala od skvělé čtenářky Zuzky (děkuju!), a s kterým si zatím dobře rozumíme. Pokud nanáším olej, nechávám pleť buď navlhčenou vodou, nebo ji poťukám růžovou vydestilovanou. Oční okolí většinou lehce přetřu jojobovým či jiným olejem.


    Potom už přijde na řadu opalovák a zbytek fasády:-)




    Večer se odličuji „olejově“ – micelárky mi nevyhovují (poslední flašku Biodermy mám doma asi třičtvrtě roku, odličuji se s ní, než jdu do posilovny, aby to byla rychlovka, a vždycky žasnu, kolik vatiček musím znesvětit, aby už na nich nic nezbylo), klasické odličovače mě pálí, tahají, prostě dělají neplechu; třikrát sláva olejům a balzámům. Dříve jsem měla odličování rozdělené – kokosák na oči, balzám/jiný olej na zbytek obličeje, nyní mě však dostihla maximální lenost a kokosák už v mém odličování nefiguruje. Rychleji a méně pracně odlíčím celý obličej jednoduchým DIY balzámem nebo třeba mým oblíbeným jojobovým olejem. 


    Po důkladném smytí vlažnou vodou obličej otřu vodou růžovou a nanáším buď svůj multifunkční krém, nebo směs olejů, popř. čistý jojobový nebo třešňový, které mi pomohly v boji proti atopickému ekzému a obecně se máme moc rádi. 


    A abych nezapomněla. Večer nanáším na oční okolí nadupaný oční krém, jen bohužel bez konopného oleje, na který mám alergii. 

    Extrémně suchou či rozpraskanou kůži, kterou mám díky senné rýmě často kolem nosu, používám SOS balzámek.


    A to je vlastně vše. 





    Co se nějaké péče navíc týče, zhruba třikrát týdne provádím OCM, v neděli si užívám napařování, do toho sem tam (cca 2x týdně) přijde jílová maska - stále miluji marocký jíl, ale spíše si s ním myju vlasy; momentálně jsem poblázněná do růžového, který je určený na sušší pokožku. A co se AHA kyselin týče, nesahám po nich často, maximálně třikrát týdně a opravdu jen na problematičtější místa. A fungují, ďáblové!


    Ráda si umíchám i jiné masky, některé jste tu na blogu mohly vidět – zejména maska s jedlou sodou je má srdeční záležitost. Sem tam se od své rutiny odchýlím kvůli testování něčeho nového, vesměs se ale držím výše popsaného.




    Jak jste na tom s péčí o pleť vy? V čem se shodneme a v čem ne? 


    Mějte se krásně,

    M.


P.S. Na fotkách bohužel není nafocené vše - holt nevýhoda dvojího bydlení.  
P.P.S. Bůhvíproč mi téměř nefunguje připojení, předem se omlouvám za případné pozdní reakce.  
P.P.P.S. Půl princezny a království tomu, kdo mi vysvětlí, proč mi blbne formátování a články vypadají, jako když mi kočka skáče po mezerníku, když se nedívám...




pátek 21. února 2014

Nová třetí výherkyně


    Protože se mi Domča neozvala, random si zalosoval ještě jednou a volba padla na komentář č.4, který vložila má jmenovkyně:-)



    Míšu prosím, aby se mi ozvala do nedělní půlnoci na mail s adresou, jinak si random zase zašpásuje:-)

    Zatím se mějte krásně,
    M.




úterý 18. února 2014

Přírodní tip: AHA kyseliny



    Pěkné úterý všem! Po delší době přispívám opět s regulérním článkem, a proč do toho neskočit rovnou s pěkně kontroverzním tématem. AHA kyseliny, využívané mimo jiné pro chemický peeling, se staly stálou součástí mé péče o pleť (o které se tu objeví článek v dohledné době), ačkoliv si o nich ve spoustě článků přečtete pohádky jako "...stírají ochranný povrch pokožky, který pomáhá absorbovat ultrafialové záření ze slunce a solárií... ... zvyšuje pravděpodobnost rakoviny kůže...". (Citováno z ona.idnes.cz.)

    
Ale pěkně od začátku. Do skupiny alfa-hydroxy kyselin, zkráceně AHA, se řadí mimo jiné kyselina citrónová, vinná, jablečná, glykolová, ale také např. kyselina mléčná (pamatujete na Kleopatru, která se koupala ve zkyslém mléce, aby měla krásnější pokožku?). Velká většina z nich je ve vodě rozpustná, narozdíl od beta-hydroxy kyseliny, všem známé kyseliny salicylové. 
    
    Z mnohých průzkumů vychází, že AHA kyseliny jsou velmi efektivní v péči o téměř jakoukoliv pleť. Poperou se se suchou pokožkou, přehnaně se mastící pletí, vyzmizikují jemné vrásky, pigmentové skvrny a jizvičky. Dále se používají k léčbě kožních onemocnění, jako např. akné, melasmy či ichtyózy.

    
    Jak to funguje?

    Topicky aplikované AHA kyseliny "odlepují" odumřelé buňky od zdravých a tím se starají o rychlejší obnovu a regeneraci; sjednocenější a rozjasněnější pleť je potom samozřejmostí. Chlorhexidin obsažený v kyselinách se svými antioxidačními a dezinfekčními účinky navíc chrání vznikající vrstvu kůže a bojuje proti bakteriím. 

    Často se kyselinky přidávají do produktů určených na aknózní pleť díky jejich schopnosti rozpouštět nahromaděný maz v pórech.

    AHA kyseliny také dokáží proniknout do hlubších vrstev kůže, kde stimulují produkci kolagenu a elastinu. Podle studií také regulují vylučování mazu.

    
     Dávkování
 
    Pro domácí použití se doporučují přípravky s 8-12% AHA kyselin. Chemické peelingy prováděné v salonech se, pro porovnání, provádějí v 70% a větší síle, jedná se o velký zásah a rozhodně to nezkoušejte doma. Koneckonců, kdo by chtěl zrovna v tomhle napodobit Samanthu. 



    Možná nebezpečí

    AHA kyselinky by měly být vhodné i pro citlivou pleť, čehož já jsem důkazem. Lehké štípání a dočasné zarudnutí je v normě. Pokud by vám místa, na které AHA kyseliny nanesete, začala otékat, je to signál, že se s vaší pletí nesnesou. 

    Nedoporučuje se také používat kyselinky na celý obličej denodenně. Vzhledem k jejich velké efektivitě je vhodnější používat je lokálně - na pigmentové skvrnky, pupínky, jizvičky, zrohovatělou kůži.

    Velmi důležité je používat kyselinky na noc a ráno nekašlat na opalovák. Ačkoliv jsou účinnými bojovníky proti různým diskoloracím od sluníčka, zvyšují také citlivost na záření. Pokud se tedy neřadíte k těm, kteří neopustí barák bez alespoň SPF 15, raději na kyselinky zapomeňte. 
 




    Jak je používat?

    Kyselinky se dobře prodávají, tudíž je najdete v celé škále krémů a jiných pečujících přípravků. Možné je samozřejmě přidat malé množství kyselin do svého oblíbeného krému, jen je třeba, aby vám neujela ruka. 

    Já kyselinky používám zejména jako bojovníka proti pupínkům. Když se mi nějaká potvora udělá, nesahám již po čistém Tea Tree oleji, který byl pro mou pleť příliš vysušující, ale na mokrý vatový tamponek kápnu kyselinku, ještě jednou opláchnu pod vodou, a vatičkou následně pupínek poťukám. Toto mimochodem občas provádím i na nose a černé tečky si vesele mizí.

    Kyselinky používám pouze na noc a přes den se poctivě patlám opalovákem, což jsem koneckonců dělala i dříve. 

    Mimochodem, masku s ovocnými kyselinkami si můžete udělat doma pouze za pomoci ovoce. Takové jablko, jahody nebo rajče, plody známé pro svou rozjasňující schopnost, nejsou rozjasňující náhodou.

 
    Co vy a AHA? Používáte je, nebo se řadíte mezi jejich odpůrce?

    Mějte se krásně,
    M.


P.S. Ovocné kyselinky mám z eshopu ekokozy.

pondělí 17. února 2014

Kdo vyhrál?





    Milé dámy, máme tu pondělí a s ním i vyhlášení soutěže, ve které se mi vás sešlo neskutečných 179. Fíha. K mé velké lítosti mohu pondělek vylepšit jen třem z vás, a myju si ruce, opět rozhodoval random (páč kreativnější losování z takového množství nepřichází v úvahu, no wow!).

    Nejdřív bych vám všem ráda poděkovala, protože se mi opět sešly naprosto úžasné komentáře, jsem ohromně vděčná za podporu a moc si cením vašich názorů, které mi ukázaly, čeho byste tu rády našly více. A najdete! Z hor jsem se vrátila sice vyčerpaná, ale celá, zkouškové mám za sebou, nový semestr ještě před sebou, třikrát hurá psaní!
 
    A teď už k samotnému losování. 



    Random poprvé symbolicky vyplivl tři jedničky, což bohužel znamená, že nám Nikča odletí do 7. nebe, ale tak věřím, že se tam bude mít taky pěkně. S těma fotkama si to autorka rozmyslí, přeci jenom nechceme, aby Nikča byla v tom sedmým nebi stará:-)




 
    Druhý balíček poputuje ke Konvičce Čajové, která ve svém komentáři mimochodem vystihla mé další plány - více těch "méně oddychových" článků o ingrediencích mám v merku;-)
 
 



    A do třetice všeho dobrého se randomova karma zacílila na pětaosmdesátku, pod kterou komentář vložila Domča:-)



    A to je k nadělování všechno. Věřte mi, nejraději bych obdarovala každou z vás, ale tak třeba zase příště, ona na sebe další soutěž nenechá dlouho čekat:-)

   Vylosované slečny prosím, aby se mi ozvaly na mail do čtvrteční půlnoci, potom bych losovala znovu.

    Mějte se krásně, 
    M.

pátek 14. února 2014

Dneska zamilovaně

    Jmenuje se Tom. A je nejlepší. Známe se od 1.září 2004, kdy začalo naše společný trápení na osmiletým gymplu; od konce vyššího třeťáku je z nás pár. A letos potřetí slavíme Valentýna

    Rádi spolu lenošíme, cvičíme nebo chodíme na brusle. Společně upřímně nenávidíme výlety na kole. Chodíme nadšeně krmit nutrie. Oba jsme alergický na kočky, a tak s těma mýma potvorama na klíně svorně smrkáme a pšíkáme. Máme tolik našich slov, kterým nikdo nerozumí, že by to vydalo na menší slovník. Stavíme bunkry z peřin, židlí a všeho, co je po ruce, a v bunkru vychováváme tlustou plyšovou ovci Mičudu. Spolu koukáme na Futuramu, Sherlocka a Game of Thrones, spolu trávíme hodiny v Comics Pointu, spolu nezmeškáme jedinou předpremiéru Hobbita či komiksáků. A když spolu nejsme, máme alespoň svoje (námi vyrobené) zmenšeniny. Minitom a Minimíša, seznamte se.


Aby se neřeklo, zhruba takhle vypadáme.
Většinou ale nenosím pouze spodní prádlo.

    Bez Toma by taky nikdy nevzikl tento blog, protože to byl právě on, kdo tenkrát v létě vyhnal mého brouka z hlavy a z brouka se stala včelka. Prožívá se mnou každý blogový úspěch a hodiny strávený čtením cizích blogů a článků o přírodních ingrediencích mu připadaj (naštěstí) roztomilý.

    A tenhle sentimentální post si tisíckrát zaslouží, i když to sem úplně nepatří.

    Všem vám přeju krásného Valentýna a spoustu lásky!

    Mějte se krásně,
    M. 

P.S. Valentýn je komerční a lidé by se měli mít rádi po celý rok, ne jen jeden den. Se teď často říká. No, a víte co? Podobné, podle mého názoru trochu zatrpklé řeči, se dají aplikovat téměř na cokoliv. Vánoce jsou teď už převážně taky komerční svátek a rodina by se měla také scházet po celý rok. A vůbec, ať žije St. Patrick's Day, Chanuka nebo čínskej novej rok. Miluju oslavy čehokoliv!

    

neděle 9. února 2014

Trocha toho soutěžení


    Krásnou neděli všem! Tak jsem si tak říkala, že další soutěž spustím se začátkem prodeje, odměňování vás, mého hnacího motoru, jsem posouvala a posouvala přes zkouškové, a když jsem konečně mícháním jakž takž vybavená, tak mi došlo, že jedu v pondělí na týden na hory a poštovné z Rakouska se nikomu asi moc platit nechce, že. 

    Ale soutěžení odkládat nejde, kor když mi vaše komentáře a podpora dělají takovou radost, že bych nejradši každýmu poslala poštou šťěňátko nebo tak něco. Tudíž mám nyní přichystané balíky, které snad třem čtenářkám udělají radost. 

    A co že v každém balíku najdete?

    Soutěžíme jako vždy; zúčastnit se může každý, kdo
  • sleduje Kiss a Bee přes GFC
  • mi napíše, cokoliv ho k tématu blogu napadne - chybí vám tu nějaké články, uvítaly byste nějaká témata častěji?

    Můžete mi, pokud vás svrbí ruka a nevíte, co s ní, hodit lajk i na Facebook, páč co není na Facebooku, to jakoby nebylo. (A kromě odkazů na články se tam sem tam objevuje i nějakej ten emocionální výlev.)

    Soutěž potrvá do neděle 16.2.2014 23:59h, výherkyně oznámím v článku v pondělí 17.2.; emaily mi tu nenechávejte, jako kdybychom i bez toho neměly emailové schránky plné výher tabletů a zděděných peněz po příbuzných z Jamajky.


    Mějte se parádně, držte mi palce, abych si neurvala koleno (jelikož by to nebylo poprvé) a v následujícím týdnu omluvte případné pozdní odpovídání na emaily a komentáře.

    M.
 
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...