pátek 31. ledna 2014

DIY: Valentýnská srdíčka do vany


    Valentýna slavím nadšeně a trochu vždycky kroutím hlavou nad vlnou silné nenávisti, která se proti tomuto svátku zvedá. Osobně ho mám spojeného mimo jiné s vůní růží a dlouhatánskou společnou koupelí, takže tyto srdíčkové bath melts se vyloženě nabízely.
 

    Budete potřebovat:
  • kakaové máslo - např. zde
  • mangové máslo - např. zde
  • včelí vosk - např. zde
  • kokosový olej - např. zde
  • vanilkový olej (já říkala, že na něj brzy dojde; návod zde)
  • růžový esenciální olej
  • třpytky
  • sušená poupátka
 
    Do vodní lázně dejte rozehřát včelí vosk, mangové máslo, kokosový olej a kakaové máslo v poměru 2:3:3:9. Přidejte 1-2 díly vanilkového oleje (na domácí použití dejte klidně 2, pokud plánujete někomu darovat, přimlouvala bych se za menší množství tekuté složky a klidně i za méně kokosového oleje, aby se srdíčka předčasně neroztekla) a odstavte z plamene.


    Do směsi přidejte pár kapek růžového EO; pro báječnou vůni stačí opravdu maličko. Pokud chcete, přihoďte i třpytky; já jsem zvolila stříbrné od Essence z nějaké limitované edice.

    Směs nalijte do formiček cca z poloviny a nechte mírně zatuhnout. Kdybyste poupátka daly přímo do tekuté směsi, klesly by vám na dno a nebyly by pěkně schované uvnitř. Až do lehce zatuhlé směsi vtlačte požadovaný počet poupátek; zatlačení do hmoty zajistí, že po dolití zbytkem směsi vám růžičky nevyplavou.
 

    Po ztuhnutí (obvykle dávám po pár minutách do ledničky, protože jsem potvora netrpělivá) vyklopte a dejte si vanu - voní úžasně:-)


   Co vy a Valentýn, slavíte ho? A co si na svátek zamilovaných neodpustíte vy? 

    Mějte se krásně,
    M. 


P.S. Jo, vím že je až za dva týdny. Ale případné shánění surovin a příprava vanilkového oleje taky není na den:-)

P.P.S. Recepty si vytvářím sama, mnohdy mi to zabere určitou dobu a několik pokusů, než vyladím ten správný poměr surovin. Ráda je s vámi sdílím, avšak ocenila bych, kdyby se stejný či velice převelice podobný recept
neobjevoval na cizích blozích bez udání zdroje. Děkuji za pochopení.  

středa 29. ledna 2014

DIY: Vanilkový olej


    Dnešní DIY je tak jednoduché, že by ho zvládla i opice bez končetin. Přitom je výstup vcelku efektní záležitostí. Olej sladce vonící po vanilce můžete využít jako meziprodukt do dalších projektů (jeden takový se tu záhy objeví), při masáži oceníte nejen jeho afrodisiakální účinky a sklenička s vanilkovým luskem uvnitř bude určitě pěkným dárkem. Díky vanilce olej nejen voní, ale má i vyšší obsah vitaminu B, minerálů, antioxidantů a údajně vylepšuje a sjednocuje tón pleti.
Do toho ubrousku jsem otírala pouze nůž (abych nevzbuzovala mylné dojmy). Na každé mé patlání padnou tak jeden dva balíky kapesníčků, jelikož jsem lemra líná a udělat tři kroky ke dřezu je pro mě složitější, než všechno jednoduše otřít a následně vše odnést a umýt najednou.

    Má cenu vůbec psát návod? Potřebujete pouhopouhé dvě suroviny: vanilkový lusk a olej, který sám žádný silný přirozený odér nemá. Já jsem použila hroznový (zejména, přiznám se, proto, že mi nebylo líto odlít 100+ ml s nejistým výsledkem), který se osvědčil jako velmi dobrý základ, jelikož výsledek voní opravdu báječně. 

    Olej přelijte do čisté lahvičky. Vanilkový lusk podélně rozřízněte, černá semínka lehce vyškrábněte špejlí a vmíchejte do oleje; následně vhoďte lusk. Ono to i docela pěkně vypadá.

    Lahvička by měla být umístěna někde, kde se na ni snadno dostane světlo; nasnadě je okenní parapet. Směsí by se mělo denně třepat, já třepala pouze tři dny v týdnu (ale s o to větší vervou) a za tři týdny byl vanilkový olej na světě. Podle průběžného čichání by mu stačily i dva, no, ale nebudeme troškaři, že. 

    Co vy a vanilka - už jste s ní nějaký olej vylepšovaly? Či něčím jiným? Plánuji si udělat i další varianty, tak jsem zvědavá, jestli vyjdou stejně dobře, jako pokus č.1 :-)

    Mějte se krásně,
    M.

úterý 28. ledna 2014

Přírodní tip: Jojobový olej

  
    Asi jste si všimly, že jojobový olej se u mě v návodech na kosmetiku objevuje často. Co se týče péče o pleť, pravděpodobně ho využívám nejvíce. Mám s ním namíchané krémy, v 90% případů po něm sáhnu, když provádím OCM, a dokonce mi pomáhá s atopickým ekzémem. Pokud bych si ze všech mých olejových miláčků měla nechat jeden, jojobák to pravděpodobně vyhraje, protože ho vnímám jako velmi multifunkční a vhodný snad pro každý typ pleti. No prostě další paráda a další důkaz, že příroda v péči o pleť bohatě stačí. 

Semena, ze kterých se olej lisuje; zdroj
 
    První legrační věc na jojobovém oleji je fakt, že to vůbec není olej. Ve skutečnosti není tvořen mastnými kyselinami, ale řetězci molekul vosku. (To ve mně tak nějak vyvolává otázku, jak je tedy možné, že mám i jojobový vosk, který je v pevném stavu. No nic, jsem líná dělat Sherlocka.) Jojobový olej, nebo "olej", se získává lisováním semen jojobového keře, který roste ponejvíce v oblasti Mexika, Arizony a Kalifornie. Jako první ho v péči o pleť údajně používali španělští osadníci. Olej je velmi řídký, má nazlátlou barvu a pokud ho plánujete zakoupit pro pečující účely, dejte si pozor, aby byl 100% zastudena lisovaný; jen tím si zachová maximum svých výborných vlastností.


    Jojobový olej a pleť

    Jojobový olej je unikátní tím, že jeho struktura je téměř identická se strukturou našeho přirozeného kožního mazu. Z toho samozřejmě vyplývá spousta benefitů - pokožka jojobový olej vstřebá rychleji a snadněji než jakýkoliv jiný olej, tím pádem se používá při regulaci produkce mazu jak v oblasti obličeje, tak u vlasové pokožky. Vhodný je jojobový olej pro všechny typy pleti, snad až na extrémně suchou, která si zaslouží hutnější olej, jako například avokádový. Poslední dobou se čím dál více doporučuje na léčbu akné.

    Jak je známo, jedna z nejčastějších příčin akné je přílišné vysušování pleti, což je chyba, kterou dělá tak 90% teenagerů po důkladné mediální masáži kosmetických firem, jejichž produkty hydratují asi tak, jako kdybych si napatlala na obličej mouku. Vysušení se pleť brání přílišnou činností mazových žláz a bum, problém je na světě. Mám mastnou pleť → více vysušuji → mám ještě mastnější pleť → póry se nestačí divit, takže se pro jistotu ucpou → mám akné, vysušuji dál, aleluja. Jojobový olej má (stejně jako jiné oleje, ale pro svou nulovou komedogenicitu je mým číslem jedna na kandidátce) schopnost produkci mazu upravit. Obsahuje vitamin E a navíc je bohatý na antioxidanty, údajně ještě bohatší, než jiné oleje, protože nepodléhá oxidaci a je vysoce stabilní. 

    Suchá pleť bude profitovat z jeho podobnosti s kožním mazem. Díky tomu ho totiž pleť nejen lépe vstřebá, ale vpustí ho do hlubších vrstev pro intenzivnější hydrataci. Jojobový olej poskytuje ochrannou bariéru přoti vystavení nepříznivým vnějším vlivům, alergenům, iritantům, ale také proti vysoušení; uzamyká vláhu v pleti a tím předchází předčasnému stárnutí

      

    Jak jsem již psala v úvodu, sahám po něm častěji než po jiných olejích, když provádím OCM. Líbí se mi, jak je řídký, stačí ho použít trocha, jeho komedogenicita je na nule a narozdíl od například olivového oleje nemá téměř žádný odér. 

    Doporučuje se pro citlivou pleť (bohužel mám) a díky svým zklidňujícím a léčivým vlastnostem by měl zmírňovat ekzémy. Toto mohu potvrdit. Zinková mast pro mě nedělala nic, pouze se mi z ní zvedal kufr, jak smrděla, jojobový olej naopak červený ekzém zklidnil, zmírnil, stáhnul na menší plochy a zarudnutí mě kompletně zbavil. Volejte sláva. (A pět dní se radujte.)

   
     Jojobový olej a vlasy

    I zde má mít olej funkci regulující produkci mazu; mastnějším hlavám se doporučuje před umytím krátká masáž pokožky hlavy trochou jojobáku. Což je přínosné jednak z toho důvodu, že skalp bude při mytí 100% chráněn, jednak proto, že masáž pokožky hlavy stimuluje vlasový růst, narozdíl od jiných olejů také není takový problém hlavu umýt (vyzkoušeno, potvrzeno, občas provádím, a to se mých vlasů jinak oleje drží zuby nehty). 

    Na nějaké stránce věnované jojobovému oleji jsem kdysi četla, že provádění jakési OCM na hlavě oducpává folikuly a zajistí hustější, zdravější a rychleji rostoucí kštici. Stránku jsem bohužel neznovunalezla (by mě zajímalo, co jsem tenkrát zadávala jako key word) a upřímně mi to připadá už trochu jako sci-fi, nehledě na fakt, že bych strávila většinu dne jen prováděním OCM na různých částech těla. 

    Co ale jojobovému oleji neodpářete, je jeho schopnost hloubkově vyživovat vlas v celé jeho délce. Jasně, toto se dá přisoudit většině olejů, jojobový se ale, díky své struktuře, do vlasu lépe, hlouběji a účinněji vstřebá . Sem tam to provádím před umytím a je fakt, že jsou potom vlasy o dost lesklejší.

    A co se týče konečků, tam je to jasné. Není náhodou, že je součástí balzámu na konečky, které si můžete vyrobit podle tohoto návodu.


    Článek opět dlouhý jako minulá zima, doufám, že bude více přínosný a méně otravný. Co vy a jojobový olej, máte ho doma? Používáte? Milujete ho? Je vám jedno? 

    Mějte se krásně, 
    M.

P.S. V českých končinách můžete zakoupit např. jojobový olej od Saloosu nebo na ekokoze.

neděle 26. ledna 2014

DIY: Vylepšené balzámky na rty


    Jo, balzámků není nikdy dost. Většinou mívám v kabelce dva nebo tři, co kdyby se jeden záhadně vypařil, žejo. Jsem bez nich vyloženě nervózní. Sice se říká, že závislost na balzámcích si pěstujeme samy, že kdo s nimi nezačne, nikdy mazat nemusí, já osobně to ale považuji za natolik příjemnou závislost, že mě to fakt netrápí. 

    Trápilo mě něco jiného; s přírodní kosmetikou jsou občas trable, taková daň za to, že nepolykáme chemii - u staršího, byť ingredienčně méně náročného receptu se mi občas stalo, že se mi tyčinka zlomila, byla také více závislá na teplotě okolí. Takže mám pro vás upgradeovaný recept na balzámky, s jejichž konzistencí jsem o dost spokojenější a které jsou na rtech dokonce ještě příjemnější. 
 

    Budete potřebovat:
  • včelí vosk - např. zde
  • mandlový vosk (bohužel jsem ingredience fotila dodatečně a na malý sáček s voskem zapomněla, poslední dobou je to s tou hlavou fakt špatný) - např. zde
  • bambucké máslo
  • kakaové máslo
  • mandlové máslo - např. zde
  • mandlový olej - např. zde
  • třešňový olej (fungovat bude místo toho samozřejmě jiný lehčí olej) - např. zde
  • vitamin E
  • ovocný pudr, chcete-li (rtěnku vám z balzámku neudělá, ale lehký barevný nádech a ovocnou vůni dodá) - např. zde

    Do vodní lázně dejte rozpustit vosky a másla, ode všeho dejte stejný díl (tzn vosky:másla = 2:3). Máte-li ovocný pudr (z mé zkušenosti nejlépe funguje malinový, borůvkový je už lehce hrubší a s meruňkovým byste pravděpodobně nepochodily), přesyjte pár špetek (na 8 balzámků jsem dávala 2g). Smíchejte oleje v poměru 1:1; celkové množství oleje by mělo být stejné, jako jeden díl vosků/másel. (Pro přehlednost: celkově vosky:másla:oleje = 2:3:1.) V olejích rozmíchejte barevný prášek.


    Jakmile se směs ve vodní lázni rozpustí, pomalu a za stálého míchání přilijte olej, aby se vám ovocné prášky nezdrcly v otravné cucky (opatrnost a pomalost si můžete odpustit, odpouštíte-li si prášek, samozřejmě). Tuto část bohužel nemám nafocenou, tak nějak jsem potřebovala dvě ruce:-) Nakonec přidejte vitamin E a máte hotovo!

    Prášek je těžký a v olejích nerozpustný, v průběhu tuhnutí vám tedy, pokud nejste kouzelnice, klesne. Tadá, máte ombré balzámky! Upřímně musím říct, že jsem od prášku čekala trochu více, ale vyloženě zklamaná nejsem, vůně patlátek je ovocem poznamenaná a osobně to mé oko těší více, než tyčinky čisté.  



    Co vy a patlátka na pusu? Taky patří do vašich "věcí na pustý ostrov"? Já bez nich ani neopouštím dům. A čím se nejraději mažete?:-)

    Mějte se krásně,
    M.


P.S. Recepty si vytvářím sama, mnohdy mi to zabere určitou dobu a několik pokusů, než vyladím ten správný poměr surovin. Ráda je s vámi sdílím, avšak ocenila bych, kdyby se stejný či velice převelice podobný recept neobjevoval na cizích blozích bez udání zdroje. Děkuji za pochopení.

pátek 24. ledna 2014

DIY: Ultralehký hydratační krém


     Fíha, čtyřdenní pauza je u mě dost neobvyklá. Myslím ale, že dnešní recept by ty proflákané dny bez příspěvků mohl s hrdostí vyvážit. Protože... Netoužíme snad každá po přírodním krému, který je neskutečně lehký, ihned se vstřebá a báječně vyživuje? Tak tenhle mandlovo-růžový kritéria splňuje na jedničku.

    Budete potřebovat:
  • mandlové máslo - např. zde
  • bambucké máslo (chybí na fotce, má mou omluvu) - např. zde
  • mandlový vosk - např. zde
  • mandlový olej - např. zde
  • jojobový olej - např. zde
  • třešňový olej (oleje můžete samozřejmě dle libosti substituovat) - např. zde
  • destilovaná růžová voda (návod zde)
  • glycerin (není nutný) - např. zde
  • arabská guma - např. zde
  • vitamin A (není nutný) - např. zde
  • vitamin C (není nutný) - např. zde
  • vitamin E (není nutný) - např. zde
  • ovesný protein (též se photoshootu neúčastnil, pardón; není nutný) - např. zde
     Upřímně? Na celém tom patlání je největší opruz, že nehlídáte jeden plecháček, ale rovnou dva. V jednom totiž rozpouštíte mandlový vosk, bambucké máslo a mandlové máslo (ode všeho stejný díl), zatímco v druhém zahříváte destilovanou růžovou vodu (čtyřnásobné množství, než kolik dáváte vosku). 

    Do směsi másel a vosku přidejte oleje; poměr jednotlivých olejů je na vás (já dávala větší díl mandlového a jojobového, menší díl třešňového), celkem by jich mělo být stejně, jako dohromady másel. Přidejte trochu vitaminu A a E, které jsou rozpustné v tucích. 

    Do růžové vody odměřte cca 1% jejího množství arabské gumy (tzn. pokud máte vody 100ml, přidejte 1g); důležité je přidat gumu za stálého míchání až poté, co je voda zahřátá. Růžová voda by po tomto kroku měla být jaksi zahuštěnější. Přisypte špetku vitaminu C a přikápněte glycerin a ovesný protein, máte-li, ve stejném množství, v jakém do směsi přišla arabská guma. 

    Teď přijde ta největší sranda. Na chvíli obě směsi odstavte, nechte směsi lehce vychladnout (teplota by neměla klesnout pod 60 stupňů, já si to amatérsky dovolila odhadnout); poté začněte vlévat vodu do směsi olejů, vosku a másel za stálého míchání metličkou, popř. šlehání. Šlehejte zhruba další tři minuty (měla by vám vzniknout spojitá bílá směs), nádobku vložte do studené vodní lázně a lehce promíchávejte do vychladnutí krému.  
   

   No a teď nezbývá, než si tu parádu dostatečně užít! Arabská guma užívá v potravinářství označení E414, což by mohlo řadu lidí zvednout ze židlí, tento přírodní stabilizátor a emulgátor je ve skutečnosti pryskyřice mízy akácií. Jen abychom měli jasno. V kosmetice se používá pro vyhlazení jemných vrásek, zpevnění pokožky a její ochranu před vysoušením.

    Ovesný protein též napomáhá hydrataci pokožky, měl by se dobře prát se suchými šupinkami. Jako antioxidanty působí vitaminy A, C i E, všechny se svými přidanými hodnotami např. ve formě ochrany proti stárnutí nebo rychlejšímu hojení ranek.

    Másla a oleje pleť vyživují; jojobový olej má strukturu nejvíce podobnou našemu mazu, měl by být tedy pro pleť přirozený. Třešňový olej jsem zahrnula mimo jiné kvůli jeho údajným schopnostem mírnit ekzém (po mém už není skoro ani památky, jupíjej, všichni povinně zaklepat!). Podobné účinky má mít i mandlový olej, kromě celé řady dalších, o kterých se plánuji v brzké době rozepsat, protože tenhle olej se pomalu, ale jistě vyšplhal do mých top ten olejů. (Tak jo, lžu. Rychle a jistě. Pomalu se to nekonalo.)
    

    Krém je na pleti velmi příjemný, rychle se vsakuje, ale není to tak, že po dvou minutách přemítáte, jestli jste se namazaly, nebo ne. Konzistencí bych ho zařadila někam mezi pěnovou a hustou gelovou. Pro mě se stává krémem na den, zatímco jeho starší brácha zastává nadále funkci mazadla na noc. 

    
    A čím se mažete ráno vy?:-)
  
    Mějte se krásně,
    M.



P.S. Recepty si vytvářím sama, mnohdy mi to zabere určitou dobu a několik pokusů, než vyladím ten správný poměr surovin. Ráda je s vámi sdílím, avšak ocenila bych, kdyby se stejný či velice převelice podobný recept neobjevoval na cizích blozích bez udání zdroje. Děkuji za pochopení.

neděle 19. ledna 2014

DIY: Nadupaný oční krém


    Internetama se šíří názor, proklamovaný zejména značkou Paula's Choice, že oční krém je zbytečnost. Proč? Váš pleťový krém by měl být výživný a napěchovaný jen pro pokožku přínosnými věcmi sám o sobě, a měl by tak očnímu okolí bohatě stačit. S tím se dá souhlasit. Lákadla na obalech očních krémů, slibující hypoalergenní složení, jsou naprosto stupidní a akorát naznačují, že se z ostatních výrobků dané značky osypete. I tak ale oční krémy nadšeně používám. Protože mě prostě baví se patlat další věcí. 

    Krém, na který tu dnes najdete návod, je na ingredience poměrně náročný, ale nezapomínejte, že mandlové máslo můžete vždy nahradit bambuckým, místo určitého oleje přidat více toho, který máte... (Aneb hrajeme si na Babicu. Citron do toho, prosím, nedávejte. Ani limetu.)


    Já tvořila s použitím následujícího:
  • mandlové máslo - např. zde
  • bambucké máslo - např. zde
  • kakaové máslo - např. zde
  • jojobový vosk - např. zde
  • grepový olej - např. zde
  • arganový olej - např. zde
  • konopný olej - např. zde
  • sezamový olej
  • mandlový olej - např. zde
  • jojobový olej - např. zde
  • vitamin C - např. zde
  • vitamin E - např. zde
  • mletá káva

    Oleje, které ve výčtu najdete, jsou podle mých průzkumů nejlepší v boji s předčasně stárnoucí pokožkou a volnými radikály; másla jsou všechna velmi výživná, bambucké má i přírodní SPF faktor; vzhledem k tomu, že krém je určen na oční okolí, komedogenicita kakaového másla by neměla být problémem. Káva, která nepřijde do krému samozřejmě "jen tak", má v očních krémech zpevňující funkci. Respektive kofein, teda. 


    Jak na to:

    Nejdříve dejte do vodní lázně oleje (slila jsem k sobě trochu ode všech kromě konopného a grepového) s mletou kávou. 3 g kávy jsem zalila cca 15 ml směsi olejů. Po půl hodině sejměte z plamene a přeceďte skrz kávový filtr (který, pokud, stejně jako já, doma nevedete, nahraďte prázdným čajovým sáčkem). 

 
    Kakaové, bambucké a mandlové máslo a jojobový vosk rozpusťte v poměru 1:1:1:3 ve vodní lázni. Přichází čas na oleje. Na celkové množství cca 15 g směsi másel a vosku jsem přidala 7 ml "kávového", 1 ml grepového a 2 ml konopného oleje. A samozřejmě, přidejte špetku vitaminu C a vitaminu E. 


    A tím je vlastně hotovo. Teď už stačí přelít krém do kelímku a čekat, až vychladne:-)


    Co vy a oční krémy? Používáte/nepoužíváte? Zastáváte názor Pauly, nebo si nedovedete představit nemít zvlášť oční a zvlášť pleťový krém?

    Mějte se krásně,
    M. 


P.S. Recepty si vytvářím sama, mnohdy mi to zabere určitou dobu a několik pokusů, než vyladím ten správný poměr surovin. Ráda je s vámi sdílím, avšak ocenila bych, kdyby se stejný či velice převelice podobný recept neobjevoval na cizích blozích bez udání zdroje. Děkuji za pochopení.

sobota 18. ledna 2014

DIY: Bonboniéra (aneb ať v tý mojí kuchyni vznikne něco i pro chlapa)


    Já a můj tatík jsme totožně hrozný, sprostý čokožrouti. Život čokolády v naší domácnosti je kratší než život sebevražedný jepice a babička mi dodnes říká, ať si tu "čokoládku od ní schovám, aby mi jí nesnědl tatínek". (Jako bych po dvaceti letech hledání ztracených čokolád byla tak blbá a nesnědla ji pro jistotu hned sama.)

    A protože rok se s rokem sešel, protože je taťka zase o rok vyspělejší a navzdory faktu, že moje kuchařský schopnosti setrvávají na úrovni dítěte v šesté třídě, jsem se rozhodla, že budu hustá a taťka dostane domácí bonboniéru. A ačkoliv má recept do kosmetiky daleko, myslím, že by se vám třeba mohl hodit. Koneckonců, my čokomilové jsme dost rozšířený. A bude Valentýn. (A já mám Valentýna ráda, ať si říká, kdo chce co chce.)


    Budete potřebovat:
  • Nutellu (objev roku - pseudonutella z Billy má lepší složení a stejnou chuť jako Nutella od Ferrera, za o dost nižší cenu; nekecám, za zkouškový padly už dvě jenom lžičkovým ujídáním)
  • oříšky
  • tmavou čokoládu
  • světlou čokoládu
  • rostlinný tuk

    Postup

    ...je ďábelsky jednoduchý, a na to, jak je to jednoduché, je to patlačka, jak má být. Na pečící papír do dózičky nalijte Nutellu, do ní naflákejte v pravidelných intervalech oříšky. Dejte do mrazáku, vylízejte prázdnou sklenici, trochu ztuhlou směs vyndejte a předkrájejte si kostičky. Tenhle krok nepřeskakujte, jinak se z toho krájení a drolení potom zblázníte. 

    Počkejte, až bude Nutella tuhá na kámen; já jsem to vydržela do druhého dne. Ve vodní lázni nebo v mikrovlnce (kdo by se na koleji prděl s vodní lázní) rozpusťte tmavou čokoládu s trochou rostlinného tuku. Já jsem na bonbóny použila 200g čokolády, bývalo by nebylo na škodu koupit o jednu víc.


    A teď přijde ta pravá legrace. Kostičky Nutelly z mrazáku, které, ač zmrzlé, roztávají zatraceně rychle, obalujte v rozpuštěné teplé čokoládě a pokládejte na pečící papír. Trik je v rychlém a dostatečně silném obalování, jinak se vám Nutella smísí s čokoládou a bonbón vám neztuhne. Nebo vám ta neskutečně výborná potvora bude vytejkat ven. A tak vůbec.

    Až se dostatečně dovztekáte a doobalíte poslední kousek, šoupněte je všechny na chvíli do ledničky/mrazáku a rozehřejte si bílou čokoládu. Což je velmi pohodové, protože ji stačí vařit ve vlastním obalu ve vodě. Vytáhněte téměř hotové bonbony z lednice/mrazáku, lehce nastřihněte růžek bílé čokolády a vytvořte efektivní cákance. Tadá!

 
    Potom stačí pár hodin vztekání se s krabičkou a barevným papírem a velmi osobní dárek je na světě! Teď to teda zní, že to byl hroznej opruz, netvrdim, že to byla procházka růžovým sadem (já to fakt s jídlem neumím), ale co by milující dcera pro tatínka nespatlala, že. 


    Mimochodem - na recept jsem narazila v geniálním videu spolu s devíti dalšími luxusními bonbóny - poslintaný notebook zaručen! Doufám, že brzy zapomenu, kolik nadávek jsem v průběhu tvoření utrousila, protože si toužím vytvořit ty se žvýkavým karamelem uvnitř. Mmmm.



    Jaké by to vyhrály u vás? Zblázníte se občas a tvoříte čokoládové bonbony nebo něco podobného? Kolik nervů byste pro bližního obětovaly vy?

    Mějte se krásně,
    M.

P.S. Pokud vám nesedí počty bonbonů v bonboniéře a počty kostiček v mističce, nesedí vám to správně. Mám i brutálně čokomilnou sestru.

pátek 17. ledna 2014

Vitaminová abeceda: C jako celkově parádní


    Od článku o éčku uběhlo už hodně vody a já si jdu konečně vynahradit rest a napsat ódu na jeho kolegu, protože si pozornost zaslouží minimálně stejnou jako mnou milovaný vitamin E. A vůbec. Miluju je oba.

    Vitamin C, většinou zastoupený kyselinou askorbovou a jejími deriváty, je velmi důležitý kvůli jeho schopnosti zachovat mladý vzhled pokožky. Jedním z tajemství Tibetských žen už před nějakými třemi tisíci let byla maska z drceného rakytníku - který je na vitamin C extrémně bohatý. Kmeny Indiánů údajně hojně používaly mix drcených šípků a růžových květů; šípek se řadí k nejlepším zdrojům vitaminu C a obsahuje ho ve snad 20x větší koncentraci než třeba takový pomeranč. 

    Když už jsme u těch zdrojů, interně neuděláte chybu například s citrusy, kiwi, brokolicí, rajčaty, brusinkami nebo bramborami. Doporučená denní dávka pro dospělého člověka se pohybuje kolem 60 mg (každý zdroj říká samozřejmě něco jiného), zajímavé je, že jeden z vědců, který se vitaminem C intenzivně zabýval, prosazoval vyšší přísun této živiny a denně ho do sebe vpravil až 40 000 mg. Dožil se třiadevadesáti let a céčko označoval za jakousi holku pro všechno - od chřipky až po rakovinu, vitamin C by se měl poprat s čímkoliv. 

   Dokázané jsou minimálně přiznivé účinky vitaminu na posilování imunity, snižování stresové hladiny nebo funkčnost oběhového systému. Lidé trpící cukrovkou by neměli jeho podceňovat přítomnost v těle, jelikož má schopnost regulovat hladinu cukru, důležitý je také pro dobrý zrak. A co se té rakoviny týče... Vitamin C by měl být poměrně účinnou prevencí, jelikož je výborným antioxidantem.

    Pokud budete mít céčka v těle málo, můžete počítat se špatným stavem vlasů, sníženou imunitou, krvácením z dásní, horším hojením ran nebo i vysokým krevním tlakem. Nejhorším projevem nedostatku vitaminu C jsou kurděje. Mimochodem, víte, co značně zhoršuje vstřebání vitaminu C? Kouření. Ha. 


    Samozřejmě chci článek psát zejména z hlediska péče o pleť. Zde výzkumy dokázaly, že v případě aplikování přímo na kůži má vitamin až 20x silnější účinek, než když jej člověk používá pouze interně. Vitamin C vám přinese zejména:
  • ochranu před UV zářením (jako antioxidant má schopnost "vsáknout" se do pleti a fungovat jako ochrana až tři dny)
  • zlepšení stavu již poničené pleti (mluvíme tu o jizvách po akné, jemných vráskách a údajně také o pigmentových skrvnách)
  • stimulovanou produkci kolagenu (hlavní důvod, proč by se měl nacházet v krémech, podle některých studií je proti formám vitaminu C kyselina hyaluronová žabař)
  • prozářenější vzhled pokožky a sjednocenější tón pleti
  • vyšší množství vitaminu C údajně funguje také jako přirozený exfoliant 
  • rychlejší hojení drobných ranek

    Pokud plánujete céčko zařadit do nějakého DIY pokusu, zkuste dodržet jeho doporučované množství (obvykle se uvádí něco mezi 0.3 - 10%) a dávejte si pozor na to, aby to byl vitamin stabilizovaný - většina jeho forem je totiž velmi citlivá na světlo a vystavení vzduchu a snadno oxiduje, což poznáte tak, že vám samotný vitamin nebo produkt s ním zežloutne až zhnědne. Osobně kupuji vitamin na ekokoze a žádný problém jsem s ním nikdy neměla. Mezi nejstabilnější a nejefektivnější formy se řadí například hned dvě nejznámější, askorbová kyselina nebo L-askorbová kyselina.
   
    Mimochodem, když jsme u těch beauty benefitů, pokud vás zajímají spíše vlasy... Vitamin C by vám měl zajistit hustší, rychleji rostoucí, nevypadávající, pomaleji šednoucí hřívu bez lupů. A to chceme. 

    
    Já cpu céčko už snad do všech pečujících produktů. Posledních pár dní testuji jeden DIY projekt, který je jím přímo nabitý, tak uvidíme, jak se to vyvine, a pokud dobře, určitě o ěnm tady uslyšíte. (Aktuálně: Teda. Teď jsem to testování odložila kvůli ekzému, který pořád netuším, proč mám; nic nového jsem používat nezačala, jím pořád stejně... Těžký život alergika. Takže místo Cčka patlám na obličej zinkovou mast a smrdím jako zabíjačka. Pod nos si mažu bambucké máslo s levandulí, abych se tomu smradu aspoň trochu vyhnula, ale zatím vede sádlo. Asi tak 100:0.)


    Mimochodem, fun fact na závěr... Člověk je jedním z mála tvorů, který si Cčko nedokáže vygenerovat sám. To je jak naschvál. 


    A co vy a vitamin C? Našly jste ho v některých produktech, které používáte? (Mě mile překvapil například Saloos, který hned dvěmi formami vitaminu obohacuje svou řadu kokosové péče, to jsem fakt nečekala.) A baštíte ho i jako doplněk stravy, nebo ho, stejně jako já, do sebe dostáváte spíše přírodní cestou?

    Mějte se parádně,

    M. 


P.S. Stabilizovaný vitamin C kupuji zde.

středa 15. ledna 2014

DIY: Tónovací voňavé lotion bars


    O tom, že se na plese ráda blejsknu, jsem vám psala již v článku o tělovém pudru. A protože jsem v zimě nejen bílá, ale snad až průhledná, chtěla jsem vytvořit něco, co dodá té bělobě trochu šťávy - s kakaem a třpytivým pigmentem vznikly lotion bars, které opravdu pokožku o nějaký ten půltón zabarví, dodají trochu třpytu, hydratují a ještě báječně voní. A opět se nejedná o nic složitého.


    Budete potřebovat:


   Ve vodní lázni rozpusťte jojobový vosk (nebo jiný, samozřejmě, tento jsem použila, protože narozdíl od včelího nemá aroma), kakaové máslo, bambucké máslo a kokosový olej v poměru 3:2:1:1. Toto složení vám zajistí velmi klouzavé lotion bar (takže, pokud vám to nevyhovuje, přijdete vosku, popř. kakaového másla, uberte oleje). 


    Jakmile je směs rozehřátá a spojená, odstavte z plotny a přidejte třpytivý pigment (používám Essence, který stojí cca 59 kč a jsem s ním velmi spokojená - nemáte někdo zkušenost s mica pigmenty, jestli jsou opravdu lepší?). Množství pigmentu se nebojte a nešetřete s ním. 

    Za nejsložitejší na tomto receptu považuji přidání kakaa tak, aby výsledek opravdu trochu tónoval. Přidávala jsem pouze po špetkách (jak vidíte, sklepávala jsem kakao ze špejle), klidně bych do toho šla ale lžičkou. Vyrobila jsem dva odstíny, tmavší tónuje tak akorát a odhaduji, že na  cca 80g směsi padla lžička kakaa. Bohužel, každý máme pokožku jinak pigmentovanou, takže nelze než experimentovat:-) Z vlastní zkušenosti ale radím, že v tomto případě je více více - kakaa se nebojte. Směs másel jde na kůži krásně rozetřít.


    Po důkladném promíchání nalijte do silikonových formiček, počkejte, až hmota ztuhne (zezačátku sem tam promíchejte špejlí, všimla jsem si, že ač jsou lehounké, mají třpytivé pigmenty tendenci sedat dolů) a nebojte se blýsknout!


    Celé DIY trvá chviličku a zatím jsme spolu sice na plese nebyli, doma mi ale efekt přišel pěkný. Líbí se mi, že vzhledem k tomu, že nanášení je krémové, vám třpytky až tak "nevylezou" a kůže působí, že se takhle báječně leskne sama. Mi tak nějak dochází, že "pěkná záda, ramena a výstřih" v šatech jsou pro mě důležitější než vymakaný makeup. (Asi proto, že jsem s makeupem nešika a třeba tmavší stíny mi vůbec nesluší...) Jak se čančáte před plesem vy? A jak se vám zamlouvají tónovací srdíčka?

    Mějte se krásně,
    M.



P.S. Recepty si vytvářím sama, mnohdy mi to zabere určitou dobu a několik pokusů, než vyladím ten správný poměr surovin. Ráda je s vámi sdílím, avšak ocenila bych, kdyby se stejný či velice převelice podobný recept neobjevoval na cizích blozích bez udání zdroje. Děkuji za pochopení.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...